Cenové karty byly vlastně rozdány už před několika měsíci, míní Hanka, který je také členem představenstva Agrární komory ČR. Připomíná, že letošní úroda brambor poklesla navzdory úsilí pěstitelů – ti sklidí dohromady kolem 815 tisíc tun, což je o 35 tisíc tun méně než loni.

Poptávku na trhu to nepokryje – a dovézt ze zahraničí bude třeba kolem 150 tisíc tun konzumních brambor. Přičemž zle očekávat, že právě to se výrazněji promítne i do výsledné ceny.

Komplikace se táhnou už od jara

Situaci na trhu nejenom ovlivnilo, ale i nadále ovlivňuje letošní neobvykle chladné jarní počasí, které vedlo k opoždění sklizně raných brambor. Zemědělce to podle Hankových slov citelně zasáhlo. „Sklizňová, a tudíž i prodejní sezona čerstvých brambor trvá od začátku června do listopadu, tedy zhruba 25 týdnů. Každý týden zpoždění tak znamená čtyřprocentní výpadek v tržbách,“ konstatoval farmář.

Vidí však i další souvislosti. „Zkrácení sezony o jeden až dva týdny je pro pěstitele velký problém. Nesklizená produkce z první poloviny června tlačila v letních měsících ceny konzumních brambor dolů. O prázdninách byly velkoobchodní ceny v České republice jedny z nejnižších v Evropě – a nízké výkupní ceny brambor drtí pěstitele i nyní,“ konstatoval k nesnadné situaci.

Zahájení sklizně velmi raných brambor představila v pondělí na farmě v Zálezlicích na Mělnicku pěstitelská společnost Hanka Mochov.
Sklizeň letošních brambor začala se zpožděním. Zatím v nížině na Mělnicku

Zemědělci v současné době prodávají kilogram brambor zhruba za tři koruny. Pokud spotřebitelé nakupují přímo od nich, takzvaně ze dvora, zaplatí zpravidla mezi osmi až deseti korunami. V běžných obchodech bývá cena obyčejně od deseti do patnácti korun; v akcích řetězců lze kilo pořídit i za pět až devět korun. Ceny se však zřejmě zvednou, až aktuální sezona prodeje čerstvých brambor v listopadu skončí.

Předpokládá to předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. „V době, kdy se začne obchodovat s naskladněnou produkcí, dojde k mírnému navýšení farmářské ceny konzumních brambor,“ míní. Zřejmě se projeví také dopady dovozu – nejčastěji z Německa, Francie či Holandska – když k pokrytí celkové spotřeby bude chybět zmiňovaných 150 tisíc tun.

Jiné plodiny nabídnou větší jistotu

Brambory se u nás letos pěstují na ploše 14,5 tisíce hektarů; proti loňsku o něco nižší. Vliv na nesoběstačnost domácí produkce mají podle zemědělce Hanky nejen výměra pěstebních ploch, ale také dlouhodobě podfinancované technologické zázemí pěstitelů; chybějí jim zejména skladovací kapacity. A snažit se o výraznější změnu by bylo sázkou na nejistotu.

„Cenová nestabilita dělá z konzumních brambor velmi rizikovou plodinu. Aktuální prodejní akce v obchodních řetězcích, kdy se kilogram praných brambor prodává hluboko pod hranicí výrobních nákladů, může vést pěstitele k dalšímu snižování pěstebních ploch,“ konstatoval Hanka. Vedle vysoké rizikovosti se pěstování brambor ve srovnání s jinými plodinami vyznačuje také vyšší pracností a nejistým odbytem.

Pěstitel Petr Hanka.
Z pole rovnou na vidličku. Pěstitele má s konzumenty propojit internetová mapa

I tak si prý bramborářský sektor klade za cíl zajistit do budoucna vyšší soběstačnost stabilizací a postupným navyšováním produkční plochy brambor. Rovněž strategie ministerstva zemědělství předpokládá, že úplné soběstačnosti u této komodity by Česká republika měla dosáhnout do roku 2030.

Zájem o domácí produkci by také měla podpořit nová ochranná známka Q CZ, potvrzující pěstování a zpracování brambor v certifikovaném režimu jakosti. „Zároveň pěstitelé a zpracovatelé konzumních brambor, kteří se do tohoto programu přihlásili a splní stanovená kritéria, mohou požádat Státní zemědělský intervenční fond o finanční podporu na částečnou úhradu vícenákladů,“ upozornil Králíček.