Farma na okraji malé obce nedaleko Kolína se zaměřuje především na chov prasat a skotu. Horákovi začínali s holštýnskými dojnicemi a prasnicemi.

„V roce 2012 jsme postavili bioplynovou stanici, v roce 2019 ZEVO, tedy zařízení na energetické zpracování odpadu. Tehdy jsme přemýšleli, jak naložit s teplem a vyrobenou energií. Tak jsme postavili hotel se 47 lůžky, restauraci s velkou kuchyní, wellness s bazénem a saunou. Dáváme práci více než čtyřiceti zaměstnancům, včetně lidí pracujících v hotelu, jako jsou kuchaři, číšníci, řezníci, pokojské, prodavačky, recepční, ale i obsluha bioplynky a živočišné výroby,“ podotýká Karel Horák.

Rostlinná i živočišná výroba, restaurace, wellness, vnitřní vyhřívaný bazén, sauna, víři᠆vka, hotel, vlastní výrobamasa i řeznictví, zoo kouteki Hopík aréna. To vše se vešlo do malého, energeticky soběstačného areálu. Je to i díky dotaci z Evropské unie, bez níž by projekt výstavby zařízení na energetické využití odpadu patrně nevznikl.

Na projekt v hodnotě 20 milionů korun přispěla EU prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí téměř 16 miliony korun.

V rámci projektu bylo v letech 2019 a 2020 postaveno zařízení na energetické využití odpadu na principu bioplynové stanice. Projekt zahrnoval výstavbu specializované vyhnívací nádrže na biologický odpad a další substrát, technologii k zajištění funkce bioplynové stanice a také zařízení na čištění bioplynu a jeho jímání k dalšímu využití.

Zařízení zpracuje ročně asi 1450 tun odpadu, který tvoří 90 procent využívaného materiálu.

Odpady proměňují v energii 

„Hlavní důvod projektu byl, že jsme měli bioplynovou stanici jen na kukuřici, kejdu a hnůj. Nemohli jsme likvidovat zbytky z kuchyně, z výroby, z jatek, z našeho zemědělského provozu. Nové zařízení je schopno bezpečně likvidovat tyhle odpady, ze kterých tak odejdou škodlivé organismy ještě dřív, než se hnojivo dostane na pole. Cílem bylo zpracovat a zlikvidovat všechny odpady vyprodukované na firmě, abychom nebyli závislí na jejich odvozu či výkupu, a to se povedlo,“ říká vedoucí bioplynové stanice, agronom Jiří Horák, syn zakladatele farmy a stále „hlavy podniku“ Karla Horáka.

Projekty v číslech

Zajímavostí je, že odpadní teplo z bioplynové stanice je také zdrojem podlahového tepla pro selata, která tak leží na vyhřáté podlaze, což jejich chovu jen prospívá.

Podívejte se na Mapu projektů EU

„Maso zpracováváme ve vlastní bourárně a následně z něho vyrábíme kvalitní masné výrobky. Tvrdíme, že se nejedná o biomaso, ale o něco, co je ještě o stupeň nad touto kategorií, jako superbio. V důsledku kvalitního krmení si maso drží vodu, je šťavnatější. Třeba krkovička je jemnější a kotleta z grilu je místo šesti minut připravena ke konzumaci během chvíle. Naše maso Qualivo je k dostání v top restauracích a hotelích, v podnikových prodejnách v Choťovicích, Praze a Hradci Králové, ale i v on-line obchodu Rohlik.cz, pro který také vyrábíme speciální šarže, například párky a klobásy bez éček,“ vypočítává Karel Horák.

Jeho syn Jiří dodává: „Stále se potvrzuje, že rostlinná a živočišná výroba spolu souvisejí. Jedna bez druhé nemůže existovat. Když to trochu přeženu, aby naši hosté měli v restauraci co jíst, nejdříve musíme vyrobit krmivo pro zvířata. Nemůže to začínat od konce. I proto je naše maso oblíbené, i proto se lidé vracejí do restaurace, vyhledávají naše wellness služby, rádi u nás přenocují.“

„ U nás vyrobenou elektřinu z 20 procent využijeme, zbytek dodáváme do sítě.“

V Choťovicích myslí i na nejmenší. „Vybudovali jsme minifarmu s deseti boxy, kde jsou k vidění nutrie, králíci, slepice, kozy, ovce, telata, prasata i husy. Novinkou je vnitřní Hopík aréna se skákacím hradem. „Nedaleko za farmou jsme postavili deset rodinných domů, které jsou vytápěny naším teplem a elektřinou. U nás vyrobenou elektřinu z 20 procent využijeme, zbytek dodáváme do sítě. A třeba na velkém parkovišti v areálu máme nabíjecí stanici pro elektromobily i stanici na CNG,“ dodává Karel Horák.

Jiří Horák: Podobné zařízení by mělo být v každé obci

Před téměř třiceti lety založil Karel Horák v Choťovicích se svou manželkou farmu. I když „papírově“ firmu pořád vede, stále větší slovo v ní má jeho syn Jiří. Horákova farma je doslova učebnicovou ukázkou rodinné firmy. Manželka se stará o ekonomiku podniku, syn Jiří pomalu přebírá po tatínkovi farmu a dcera s manželem vedou restauraci, wellness hotel a Hopík Arénu. Na farmě pracuje i zakladatelova sestřenice. S Karlem Horákem (66 let) a jeho synem Jiřím (39) jsme si o fungování farmy povídali.

Karel Horák a jeho syn Jiří Horák Jak to všechno začalo?
KH: Na podzim 1993 mi v rámci transformace ZD Žehuň nabídli největší vlastníci pozemky k pronájmu a majetek k odprodeji. Já jsem tehdy dělal v družstvu zootechnika, manželka v ekonomickém úseku, družstvo jsme znali, a tak jsme kývli, aniž bychom tušili, co nás čeká. Hodně nocí jsme nespali.

Nyní chováme přibližně 300 kusů dojnic, 50 býků na výkrm pro vlastní prodejny, 180 prasnic, 2000 prasat. Obhospodařujeme celkem 600 hektarů zemědělské půdy, na 550 je orná půda. Pěstujeme kukuřici, vojtěšku a pšenici ozimou. Klasická rostlinná výroba je hlavně přizpůsobena živočišné výrobě. Zajišťuje její krmivovou základnu.

Jste ukázková rodinná firma – vy, manželka, syn, dcera. Hádáte se často?
KH: Nehádáme. Řekl bych, že v 99 procentech věcí se shodujeme, což je ohromný bonus pro chod celé firmy. Synovou parketou je farma, dcera s manželem zase „velí“ restauraci, wellness hotelu a Hopík Aréně. Manželka se stará o ekonomiku.

Vy jste získali od EU šestnáctimilionovou dotaci na bioplynovou stanici. Dovedete si představit, že byste stavěli bez ní?
KH: Rozhodně bychom si bioplynku bez evropské dotace nemohli dovolit postavit. To v žádném případě.

„Byl to vůbec jeden z prvních projektů tohoto druhu, je zde plno nových technologií. Samotná stavba už byla hračka.“

Co bylo v realizaci projektu nejtěžší?
JH: Získat dotaci. Proces administrace nebyl jednoduchý. Hodně práce bylo s vyřízením stavebního povolení, projektové dokumentace, výběrové řízení atd. Byl to vůbec jeden z prvních projektů tohoto druhu, je zde plno nových technologií. Samotná stavba už byla hračka.

Jste s výsledkem spokojeni?
JH: Bezesporu. Bioplynku za podpory evropské dotace jsme dělali hlavně kvůli likvidaci odpadu a jeho efektivnímu využití v rámci celého procesu, a to se podařilo. Podobné zařízení by mělo být v každém okresu a každá obec by měla být hrdá, pokud takové zařízení má ve svém katastru.

Co je chloubou vaší rozsáhlé činnosti?
JH: Každá naše činnost by fungovala i samostatně, ale parádní je vzájemné propojení, že se vše odehrává takzvaně na jednom dvoře a vlastními silami. Vše je využito do posledního detailu. Jsme energeticky soběstačná firma. Před pár lety by to bylo jen klišé, dnes je doba úplně jiná.

KH: Moje největší chlouba a radost je to, že obě děti jsou ve firmě a jejich počínání není jen rádoby servilní k rodičům, ale je to smysluplná činnost, která je baví. Moc dobře vím, že existují podniky, kde ve firmě děti jsou, ale činnost je vůbec nebaví. V tom máme s manželkou štěstí.

Pane Horáku, těšíte se, až syn převezme celou farmu?
KH: On ji už vlastně řídí. Já o něm nemám vůbec pochyby. A zajímavé je to, že Jirka je jedenáctá generace sedláků Horáků. A doma má malého synka, který třeba bude pokračovat jako dvanáctá generace. Uvidíme…

Vaše činnost je pestrá, zaujalo mě, že nabízíte i zážitkové věci. Jízda kombajnem, fekálním vozem, traktorem, to si dokážu představit, ale vy nabízíte i hrabání hnoje a jeho odvoz na kolečku…
JH: Cílem těchto zážitků je ukázat lidem, jak funguje zemědělství v praxi. V této oblasti je největší zájem o jízdu traktorem. Ten hnůj je spíše recese. Vezměte si, když chcete dát šéfovi ke kulatinám dárek, tak vás napadne lahev vína. Jenže takových lahví dostane nespočet. Tak to je hezký dárek, který jen tak někdo nedostane, co myslíte?