Kliknutím zvětšíteKvůli uzavřeným hranicím v rámci opatření proti šíření koronaviru nebudou k dispozici brigádníci ze zahraničí. I s domácími studenty je problém. Důvod? Rovněž opatření proti koronaviru.
ON-LINE ke koronaviru najdete ZDE
Problémy potvrzuje jednatel kolešovické firmy Rakochmel Miloslav Mánek. „My to měli postavené na partě pětadvaceti Slováků; jezdila k nám už léta. Přijeli, navěsili chmelové vodiče – a potom začali hned zapichovat,“ konstatoval. „Do toho nám přijelo dvakrát třicet pět dětí ze škol. Jedny na zapichování – a pak na zavádění. Nyní se sem nedostanou, takže lidi sháníme,“ přiblížil aktuální situaci.
Mohou pomoci lidé z fabrik?
Na rozdíl od jiných pěstitelů je na tom Rakochmel ještě relativně lépe. „Ze 140 hektarů už máme 50 pověšeno a zapícháno z podzimu,“ poznamenal majitel firmy. A zbytek? Něco zastanou vlastní zaměstnanci, pomohou lidé, kteří chodí na brigády. Nějaké nabídky podle Mánkových slov přicházejí prostřednictvím Svazu pěstitelů chmele ČR. „Jedná se hlavně o brigádníky z průmyslových zón – ale tam je třeba počítat, že ti lidé nebudou levní,“ míní jednatel.
Od toho, že by mohli pomoci třeba agenturní pracovníci z uzavřených automobilek, si moc neslibuje Tomáš Klíma, který hospodaří v obci Milý. Spíš sází na to, že by se ministerstvu zemědělství mohlo podařit zaktivizovat studenty. O ochotě jít pomoci zemědělství si u dělníků, kteří jsou zvyklí pracovat pod střechou, v čistém prostředí a „za jiné peníze“, nedělá přehnané iluze. „Ale uvidíme za tři týdny, jak se jak se to bude vyvíjet,“ řekl Deníku. „Chmel pěstovat budeme, ale nedokážu říct, kolik toho bude,“ krčí Klíma rameny. Minimálně chce pracovat s vlastními zaměstnanci a s lidmi, které se podaří sehnat z okolí.
Dva dny – anebo dva týdny?
Bez tradiční pomoci Bulharů a Ukrajinců, kteří se nedostanou přes hranice, se musí obejít také předseda představenstva mutějovické společnosti Zem-Invest Zdeněk Rosa. Situace je podle něj zatím velice špatná. „Teď snad udělaly zemědělské univerzity dobrovolný nábor – a i my každý den něco vymýšlíme,“ řekl Deníku. Potřeba by byla stovka lidí, kteří by pracovali aspoň 14 dní; pokud by někdo chtěl zkusit brigádničit dva tři dny, moc to prý nepomůže.
Koronavirová omezení převrátila život naruby i Dagmar Urbancové, která provozuje webové stránky Chmelda.cz: organizuje brigády právě na chmelnicích. Na rozdíl od minulých let, kdy měla napilno s ubytování a stravování pro šest stovek brigádníků, však Urbancová nyní nezajišťuje nic. „Sedím doma a šiju roušky pro celý dům,“ řekla Deníku.
Loni se ve středních Čechách na 1528 hektarech vypěstovalo 1930 tun chmele; 27 procent celorepublikové produkce. Jak to bude letos, nikdo neodhadne. „Snad všechno dopadne tak nějak ve prospěch všech,“ doufá zemědělec Klíma.
Jarní práce brigádníků na chmelnicích
- Navěšování: zavěšování drátků z plošiny na traktoru, pohybující se pod horní konstrukcí chmelnice ve zhruba pětimetrové výšce
- Zapichování: navěšené drátky je třeba pomocí pícháku upevnit do půdy – v pravidelných rozestupech, případně přímo u již vzcházejících rostlinek
- První zavádění: přepichování neboli případné opravy špatně zapíchnutých drátků, navíjení vybraných šlahounů rostlinek na drátky, odstranění nadbytečných výhonků
- Druhé zavádění: opravy po prvním zavádění – kontrola výsledků s případnou nápravou, nahrazení uschlých šlahounů rezervními, odstranění nepotřebných rezervních šlahounů
- Přecházení: někde poněkud odlišný způsob práce, který slučuje první a druhé zavádění – s uplatněním odlišné manipulace se šlahouny, jež na počátku dostanou volnost uchytit se samy
64
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
