Cítíte stále chvění při návratu na Folimanku?
Určitě. Na Folimance jsem nastupoval dlouhá léta, chci se zde předvést a cítím se daleko nervózněji.

Tento pocit vás musel přejít v úvodu duelu, který jste začal dvěma trojkami?
Letos, stejně jako poslední tři sezony, se střelecky trápím. Samozřejmě jsem měl motivaci, pochopitelně mně hlavně první trojka z veliké dálky pozitivně nakopla, ale bohužel to nestačilo.

V první čtvrtině stříleli za Kolín pouze loňští hráči USK. Náhoda?
Naprostá. Náš největší problém je, že se celou sezonu v útoku trápíme, vždycky se zapojí tak tři hráči, nikdy ne všichni. Proto máme takové výsledky. Tentokrát padla střelba na mě a Aleše, později ještě na Dawonu, což bylo opět málo.

Za Kolín nastupujete na střídavý počet minut. Proti USK jste hrál bezmála půl hodiny. Výjimka?
Věřím, že už si podobné časové úseky budu připisovat, trenér ale sestavu točí. Nedělal bych z toho vědu. Musíme vyhrávat, ať nastupují ti nejlepší.

Do zápasu jste vstoupili s Dawonem Bryantem na rozehrávce, který se v Kolíně objevil okolo Vánoc. Jak se vám s ním hraje?
Je to pro nás složité, letos už máme několikátého rozehrávače, tudíž se musíme stále znovu sehrávat. Řekl bych, že hrajeme každý měsíc pod někým novým. Dawon se mi jeví jako nejkvalitnější rozehrávač. Škoda, že s námi není od začátku, pochází z velké univerzity, kde měl vážně dobrá čísla. Pokud by s námi byl od léta, jsme na tom podstatně lépe.

Na USK jste dotahovali, nicméně byli stále ve hře. Jak jste vše viděl?
Porazili jsme se sami, obrana nebyla špatná, jen díky ní jsme se stále drželi na dostřel. Jenže ten útok! V něm jsme nebyli schopni vsítit jednoduchý koš. Zvlášť v první půli jsme se na všechno moc nadřeli a hráli dokola jednu akci. Ještěže se dařilo alespoň Aleši Chánovi.

Dal jste čtyři trojky, nicméně vám dva pokusy nepadly do koše a jeden minutu a tři sekundy před koncem. Ten asi zamrzí, ne?
Pořádně. Pokud bych střelu proměnil, mohli jsme vyhrát. To jsou ale ta kdyby.

Co říkáte zkratu Ličartovského, který v závěru místo přihrávky na kohokoliv odhodil míč nesmyslně do autu?
Jak to nazvat? Demence. Porážíme se sami, není to jen na Štefana, takto hrajeme všichni.

O co nyní vlastně hrajete? 
K play-off daleko a nikdo se z 1. ligy do NBL příliš netlačí.
K play-off je sice daleko, my ale potřebujeme uhrát co nejvíc výher. Pokud zůstaneme předposlední a budeme jich mít třeba deset, tak jde o obrovskou ostudu.

Za týden se představíte na USK v rámci českého poháru. Jde pro vás o důležitou soutěž?
Ano, řekli jsme si, že se pokusíme pohár vyhrát. Los nám přeje a domácí semifinále láká.

Potřetí přijedete na Folimanku v pozici hosta. Říkáte si: „Do třetice všeho dobrého"?
Přesně tak!