„Tak kvalitní výpravu, jaká se zúčastní letošního šampionátu, ještě kolínská atletika nejspíš nikdy nevysílala. Technickými delegáty bylo na základě výkonův letošní sezóně vybráno šestnáct atletů a atletek,z nichž minimálně polovina pomýšlí na umístění ve finálové osmičce," uvedl předseda kolínského klubu Jiří Tuček.

Kdo má největší šance na zisk medaile?
Kolínská atletika má tentokrát na startu minimálně čtyři medailová želízka. Patří mezi ně kladivářka Kateřina Šafránková, výškař Matyáš Dalecký, trojskokanka Šárka Buranská a sprinterka Helena Jiranová. Daleko od medaile by nemusely být ani běžkyně Renata Vocásková či čtvrtkařka Zdeňka Seidlová.

A titulu šampióna?
Atleti vědí, že role favorita je vždycky ošidná, neboť i při sebelepší formě může přijít zranění, ulití na startu, nezdařené pokusy a další úskalí. Ale na rovinu – pokud by Kateřina Šafránková nezískala titul, byla by asi hodně zklamaná, neboť letos ještě s žádnou Češkou neprohrála a více než na titul pomýšlí na limit pro start na mistrovství světa.

Republikový šampionát se koná ve Slezsku, jednou se ale konal také v Kolíně a byla to soutěž družstev. Dočká se kolínský fanoušek také toho prestižnějšího?
Uspořádání šampionátu družstev bylo v kolínských podmínkách velice náročnou akcí a je třeba si přiznat, že na vrcholnou akci jednotlivců není ani stadion, ani samotný Kolín připravený. Stadion má na okruhu pouze šest drah, chybí dostatečné sociální, divácké i pořadatelské zázemí. Kolín nedisponuje ani dostatečnou ubytovací kapacitou. Takže o uspořádání mistrovství republiky mužů a žen usilovat nebudeme.

Kolínská atletika se může pochlubit skvělou minulostí i současností. Jak širokou máte základnu a který ze závodníků má před sebou skvělou budoucnost?
Už předešlý výčet jmen z okruhu favoritů letošního šampionátu napovídá, že na malé město máme hodně kvalitní základnu špičkových závodníků. Kromě už jmenovaných k nim patří mladí sprinteři Štěpán Hampl a Stanislav Jíra, tyčkařka Zuzana Pražáková, výškařka Denisa Pešová a řada dalších z kategorií juniorů či dorostenců. Každýz nich má šanci se dostat hodně vysoko, ale předpovídat, komu z nich se to podaří a komu ne, to by bylo věštění z křišťálové koule. O tom rozhodnev budoucnosti spousta faktorů, z nichž nejdůležitější je bezesporu zdraví.

Když jedu kolem atletického stadionu, téměř pokaždé se na něm něco děje. Buďto závody, nebo tréninky. A dětí je tam spousta. To vás dělá určitě radost, že je o atletiku v Kolíně zájem?
Samozřejmě, že jsme rádi, že je o atletiku v Kolíně takový zájem a za posledních pět let jsme téměř zdvojnásobili počet členů klubu. Ale kromě radosti to přináší i řadu problémů. Momentálně třeba finančních, protože při současném „zamrznutí" dotací z MŠMT, z kraje i z ČOS jsme téměř na dně klubové pokladny a nebýt velké podpory ze strany města, neměli bychom už dávno za co jezdit na závody. Při současném počtu 30 trenérů se samozřejmě i střetávají různé názory na chod klubu a většina z nás si ze svého zaměstnání nepřichází na plný stadion jen odpočinout a zrelaxovat mezi mladými.

Kolínský areál roste do krásy. Co máte dalšího v plánu vybudovat?
Na tomto místě bych chtěl ještě jednou poděkovat za podporu městu a Správě městských sportovišť Kolín, protože vlastními silami bychom zdaleka všechno, co nám závidějí z mnohých atletických oddílů, zrealizovat nedokázali. Nedávno na stadionu vyrostl nový krytý prostor pro využití výpočetní techniky a pro komentátory, připravujeme výstavbu nakloněné roviny pro trénink sprinterů, na ostrý provoz čeká nová světelná tabule.

Jste duší Kolínských sportovních dnů základních škol. Ty právě probíhají. Jak se vám zamlouvá atmosféra a výkony mladých sportovců?
Z kolínských sportovních dnů se nám podařilo udělat opravdu unikátní akci, kdy během týdne je v pohybu na dva tisíce chlapců a děvčat. Když vidím nadšení, které provází všechny sportovní soutěže, jsem rád, že jsem s kolegy ze sportovní komise byl u jejich zrodu. A chtěl bych vyseknout poklonu všem pořadatelům jednotlivých sportů i tělocvikářům, že takový nápor dokáží zvládnout.

Jde o desátý ročník, kterého se navíc zúčastní rekordních 22 škol. To je pro vás jako pořadatele určitě potěšující…
To samozřejmě je, chceme co největší počet dětí naučit sportovat nikoli jednorázově, ale pravidelně. Je už pak na pořádajících klubech, zda chlapce a děvčata k pravidelným tréninkům přivedou. Bohužel jsme ale už na kapacitním limitu soutěží, víc se toho do pěti dnů nedá „nacpat". Byly by i další sporty, které mají o uspořádání soutěží zájem, přijely by i školy z Českobrodska či Kostelecka, ale víc dětí se prostě už na sportoviště nevejde.