„Jsem nadšená. Vlastně jako vždycky. Moc mě těší, že je za mnou vidět nějaká práce a že to dokáží ocenit i lidé mimo atletiku,“ řekla s úsměvem osmadvacetiletá atletka.

Patřila jste do okruhu kandidátů na vítězství, vždyť jste skončila na mistrovství světa osmá. Cítila jste to podobně?
Měla jsem tušení, že se budu “prát“ o vítězství, ale v anketách není nikdy nic jisté (smích).

Bylo to vaše sedmé vítězství. Co pro vás znamená?
Jsem moc ráda. Ani nevím, že už jich je tolik (směje se). Je to pro mě odměna za celoroční práci. Vždycky si předávání užiji.

Za posledních šest let jste vyhrála třikrát a pokaždé za vámi skončil Tomáš Paprstka. Není vám ho trošku líto? Pro úspěch dělá maximum a stále je jenom druhý.

A já si vždycky myslím, že bude přede mnou (smích). Líto mi to je, protože bych vítězství přála všem. Ale slibuji, že už to teď budou mít snazší.

Když jsem se vás ptal po loňském vyhlášení, jestli se s ním znáte osobně, říkala jste, že ne. Změnilo se něco od té doby?
Nezměnilo. Bohužel každý dělá úplně jinou disciplínu a v podstatě na sebe nemáme kde narazit. Tak možná někde v hospodě (smích). Ale díky soustředěním teď nejsem doma a myslím, že cyklisté mají také nabitý program.

Kdo byl vaším favoritem na vítězství?
Moc jsem nominaci nestudovala, ale říkala jsem si, že by to mohl být právě Tomáš.

Posedmé královna. Na pódiu už to znáte jako vlastní boty. Pokaždé přijdete v jiném oblečení. Vybíráte si ho sama nebo vám s ním někdo pomáhá?
Většinou sama, občas radí kámošky (smích). Ale snažím se vždycky pořídit něco nového, protože jinak nemám moc příležitostí, když trávím všechen čas v teplákách (směje se).

Již jednou se vám podařilo vyhrát třikrát v řadě. Nyní máte slušně našlápnuto k druhému zlatému hattricku. Děláte si na něj zálusk?
Ráda bych ho zopakovala, ale bohužel už se mi to nepodaří. Letošní sportovec pro mě byl tím prozatím posledním. Protože jsem ve středisku na Dukle, která se o mě skvěle stará. Musím začít pomáhat družstvu žen právě tam a proto jsem letos přestoupila. Takže jsem si letošní vyhlášení užívala o něco víc a nasávala tu atmosféru, která je vždycky skvělá!

Galavečer vyhlašování Nejúspěšnějí sportovec KolínaZdroj: Hejduk ZdeněkGalavečer vyhlašování Nejúspěšnějí sportovec Kolína. Autor: Hejduk Zdeněk

Slavnostní večer uváděl Jaromír Bosák. Jak se vám zamlouval?
Bylo to prima. Čekala jsem, jestli nepadne nějaká vtipná hláška.

V posledních čtyřech letech se u mikrofonu vystřídali sportovní moderátoři – Vojtěch Bernatský, Jan Smetana, Petr Vichnar a nyní Jaromír Bosák. Který z pánů se vám zamlouval nejvíc jako moderátor?
Všichni byli skvělí. Nejvíc si pamatuji pana Bernatského, protože rozdával k umístění dárky. Mám ho pořád doma (smích). Další parádní vzpomínky mám na loňský rok a pana Smetanu.

Jaký byl rok 2017 z vašeho pohledu?
Na začátku neúspěšný a trochu komplikovaný a nakonec úžasný a skvělý. Sezona se nerozjela úplně šťastně a nedokázali jsme zjistit proč, ale v ten pravý čas se vše srovnalo a osmé místo na světovém šampionátu bylo z říše snů. Takže celkově bych ho hodnotila super pozitivně!

Na mistrovství republiky jste v hodu kladivem obsadila druhou příčku. To bylo trošku překvapení. Na druhou stranu jste v loňském roce předvedla nejdelší hod sezony (71.34). Byla to trošku náplast za „nepovedený“ domácí šampionát?
Rozhodně jsem si tím spravila chuť. Myslela jsem si, že se tím ten neúspěch smaže, ale “rejpalové“ jsou a budou, takže legrácky si z toho někdo dělá do teď (smích). Aspoň člověk ví, že je pořád co zlepšovat.

Jste stále mladá závodnice, někteří sportovci ve vašem věku už ale mají jasno, co budou dělat po kariéře. Jak jste na tom vy? Neláká vás například práce trenérky?
Těžko říct takhle dopředu kam mě to ještě zavane. Ráda bych závodila ještě dlouho. Ale po konci kariéry bych se rozhodně chtěla věnovat dětem. Jen těžko říct v jaké formě. Možná na atleťáku, ale možná taky ve školce. Těžko říct.

Když jsme nakousli práci trenérů. Který to s vámi měl nejtěžší?
Těžko říct :smích). Myslím, že každý si užil něco. Ale doufám, že to až tak těžký neměli (směje se).

Jaká jste vůbec atletka?
Jak kdy. Někdy trochu ufňukaná, ale vždycky to jsou jen srandičky (směje se). Jinak bych řekla, že celkem pracovitá. Ale těžko říct. To je otázka spíš na trenéra.

Je před vámi rok 2018. Jaké cíle si dáváte?
Jedním z nejhlavnějších cílů je vydržet zdravá. Začátek přípravy se zkomplikoval kvůli složitějšímu zánětu slepého střeva, takže jsme to tak nějak dali do kupy a dál to řešit budeme snad až na podzim. Takže cíl je vydržet do podzimu. Jinak sportovní cíl je pro letošek jasný. Mistrovství Evropy v Berlíně a tam co nejlepší umístění. Trenér se nebojí mluvit i o těch nejvyšších příčkách (smích).

DotazníkNejoblíbenější film: Vykoupení z věznice Shawshank
Nejoblíbenější seriál: Big Bang Theory
Nejoblíbenější herec: Ondřej Vetchý
Nejoblíbenější herečka: Libuše Šafránková
Nejoblíbenější zpěvák: Michal Malátný
Nejoblíbenější zpěvačka: Adele
Nejoblíbenější pití: voda
Nejoblíbenější jídlo: svíčková, bramborový salát a buchtičky se šodó
Nejlepší dovolená: jakákoliv akční s kamarády
Vysněná dovolená: Bali