Od září máte novou kategorii U7. Baseball není v okolí moc obvyklý sport. Čím jste zaujala děti, potažmo rodiče ke sportu, který je populární spíše za mořem?

Ráda bych upřesnila, že kategorie U7 úplně nová není. Když jsem si baseball ve Velkém Oseku založila, začala jsem právě s U7, letos tyhle děti hrají U13, z původních U7 mi zůstaly tedy jen tři, ale ty už snad u toho zůstanou (smích). Basaball v okolí opravdu moc není, mezi Prahou a Pardubicemi jsme byli první tým, který se tu objevil a nedávno se přidaly i Vlaštovky Sadská. Za mě je to škoda, je to super sport. Čím jsem zaujala? Neřekla bych, že jsem úplně zaujala já, ale právě baseball. Je tam všechno - běhání, házení a hlavně třískání pálkou do míčku, to děti baví (smích).

Jak dlouho Baryba funguje, jak vznikla a proč jste se spojili se Sokolem Velký Osek?

Baryba vznikla jako spolek s tím, že jsme pořádali akce pro rodiče s dětmi a kromě jiného i cvičeníčko pro prťata od tří do šesti let. Šlo to ruku v ruce s růstem mé dcery a když jí bylo šest, přemýšlela jsem kam s ní. V Oseku byla pro holky jen gymnastika, takže gymnastika byla jasná, beru to jako skvělou průpravu pro jakýkoliv sport v budoucnu. Ale stále mi chyběl můj sport, který jsem léta hrála a to softball. No a tak mě napadlo založit si vlastní baseballový oddíl a vznikla Baryba baseball (smích). Náš úplně první turnaj jsme absolvovali 24. dubna 2016 právě s kategorií U7. Po nějaké době jsme byli jako spolek osloveni s možností spojit se se Sokolem Velký Osek, který právě zaznamenal svůj velký přerod. V Sokole bylo zrovna zvolené nové vedení, které mě svou vizí a elánem nadchlo, a tak jsme souhlasili a schovali se pod křídla Sokol Velký Osek.

Jaké jsou největší úspěchy teď už letitého baseballového týmu či vaše jako trenérky?

Že stále jsme, že naše jméno stále žije, že to děti baví a nekončíme, jedeme dál a tu malou tečku na té baseballové mapě stále držíme. Jinak sportovně asi největší zážitek kvalifikace na SuperCup 2018 to jsme byli i v televizi na ČT4 sport. A můj zatím dosavadní největší úspěch, když jsem byla Komisí pro rovné příležitosti Českým Olympijským výborem nominována na titul Objev roku v anketě Trenérka, cvičitelka roku 2018. Cenu jsem sice nezískala, ale už to že jsem byla nominována mezi tolika, byl můj obrovský osobní úspěch (smích).

Co máte v tomto roce v plánu s týmem? Plánujete další rozšiřování?

Plány jsou odehrát soutěže U7 a U13, do kterých jsme přihlášeni, a odehrát je se ctí Barybě vlastní. Čekám, že od pražských týmů dostaneme jak se říká „na zadek“, ale věřím, že si snad úplnou ostudu neutrhneme. Pro děti chystáme do nové sezony malé překvapení v podobě nového loga a nových dresů. A co se rozšiřování týče, tak samo sebou chceme se rozšiřovat, mít víc dětí a lepší zázemí. Díky novým náborům jsme získali nové hráče a s nimi i dva nové trenéry z řad tatínků, za které jsem opravdu vděčná - mé velké díky Johanovi a Petrovi. Občas mi to opravdu přetékalo přes hlavu, takhle můžeme rozložit síly a hned se pracuje veseleji (smích). Ale co nás opravdu pálí a kam bychom se chtěli rozšířit, je mít vlastní baseballové hřiště, ať můžu hrdě říct, jsme tým, jsme Baryba baseball!

Mluvila jste o baseballovém hřišti. Byla by po něm v okolí vůbec poptávka, není to jen další projekt za miliony, na který se bude prášit?

Prášit? No to snad ne. V současnosti máme dvaadvacet dětí a to trénujeme jen na zahradě u Sokolovny nebo v Sokolovně. Přes zimu jsme dali dohromady i tým dospěláků, který bude hrát druhou Amatérskou slowpitchovou ligu. A protože bohužel nemáme domácí hřiště, budeme na všechny zápasy dojíždět, a není to škoda? Nechcete vidět své děti hrát na domácím hřišti? A to nemluvím o trénincích, absence baseballového hřiště značně limituje přípravu všech hráčů a věřím, že s hřištěm by bylo víc hráčů, víc trenéru no prostě víc Byaryby.

Mohou se rodiče budoucích malých hráčů přijít podívat na hodinu? Plánujete náborové dny?

Určitě, každá tréninková hodina je otevřená a každý trénink je náborový. Rádi uvítáme všechny baseballu chtivé zájemce (smích).