„Byl to pro mě velice náročný závod, protože se konal týden po návratu z mistrovství Evropy, navíc jsem  bohužel kvůli zablokovaným žebrům a krční páteři nebyl schopný moc trénovat. Ještě den před závodem jsem si ani nebyl jistý, jestli do závodu nastoupím. Nakonec jsem nastoupil s trochu zlehčenými sestavami, s výsledkem jsem proto spokojený. Myslím, že jsem předvedl v danou situaci maximální výkon," uvedl Daniel Radovesnický.

Získal jste čtyři zlaté a dvě stříbrné. Dalo se vytěžit víc?
Ve finále jsem nenastoupil na kruhy, kde jsem určitě měl možnost získat další medaili, ale problémy se žebry mě právě na kruzích dost limitovaly, tak jsem se spíše soustředil na ostatní nářadí a kruhy jsem ve finále vynechal.

Zisk které medaile byl pro vás nejtěžší?
Nejtěžší byl určitě šestiboj. Ve finále na jednotlivých nářadích teoreticky můžete něco pokazit a máte pak možnost to napravit na jiném nářadí. V šestiboji se vám sčítají známky z každého nářadí, takže každá chyba se počítá do konečného počtu bodů.

Během závodů se zranil váš největší konkurent Konečný. Čistě hypoteticky, jaká by byla medailová bilance, kdyby ze závodů neodstoupil?
Medailová bilance by byla nejspíše hlavně stříbrná. Asi bych měl šanci Konečnému konkurovat v prostných, ale na ostatních disciplínách by musel něco pokazit, abych ho mohl porazit.

Co vám všechno chybí k tomu, abyste byl na jeho úrovni, nebo ještě lépe ho předčil?
Myslím, že mi nejvíce chybí lepší podmínky. Gymnastická nářadí jsou docela drahá záležitost, v kolínské sokolovně se toho od doby, když já jsem začínal s gymnastikou, změnilo spoustu a podmínky se za ty roky výrazně zlepšily, ale pořád se to nevyrovná specializovaným tělocvičnám například v Praze nebo v zahraničí.

Jaké ohlasy máte na své vystoupení na MČR nejen z domova, ale také z Frankfurtu, kde soutěžíte za místní klub ve druhé Bundeslize?
Dostal jsem nějaké gratulace jak z domova, tak od kluků, co s nimi závodím za Frankfurt.

Jak jste se odměnil za zisk šesti medailí?
Nijak zvlášť, po šampionátu jsem si dal jeden den bez tréninku (smích).

Jaká gratulace vám udělala největší radost a od koho byla?
Největší radost mi udělala asi gratulace od mého trenéra Jaroslava Chyby, který se mnou v tělocvičně tráví mnoho hodin denně, ale bohužel na republice nemohl být.