Půža startoval na patnáctikilometrové trati s dvaapadesáti překážkami (Standard course). „Šel jsem do závodu s osvědčenou strategii z předešlých závodů, ale ta se hned po startu změnila, protože hlavní favorité hned od startu přiložili pod kotel a já se musel přizpůsobit. Po čtyřech kilometrech mě tři soupeři - Španěl, Estonec a Holanďan - cukli, ale měl jsem je na dohled,“ popisoval průběh závodu mladý borec z Kolína. „Trenér i rodiče mě stále vštěpují, že hlava je nejsilnější sval. Zhruba na osmém kilometru jsem začal stahovat soupeře a dostal se na třetí místo,“ přidal Půža.

Po dvou kilometrech zlomil odpor Holanďana a snažil se přiblížit dalším dvěma soupeřům. „Na trati mě povzbuzovali a hnali ostatní čeští parťáci. Přiblížit se už úplně nepovedlo, doběhl jsem na morál, vyčerpaný,“ ulevil si závodník. „Za bronz jsem moc šťastný. V létě jsem prodělal boreliózu, a na šampionát jsem odjížděl s cílem být do pátého místa. Medaile je super a závazek do budoucna. Všem, kteří mě až sem dostali, moc děkuji. Bez nich bych nebyl tam, kde jsem. Nejvíce děkuji rodičům za vše, co pro mě dělají. A samozřejmě také děkuji trenérům Martinovi Turkovi, Michalovi Pokornému, Jardovi Chybovi a hlavně Petrovi Vinickému,“ dodal Patrik Půža.