Je přesto něco, s čím jste nebyla spokojená, nebo váš hod měl ideální parametry?
Vždycky se něco najde, musím se ještě podívat na video, jak ten hod vůbec vypadal. Ale určitě mi teď chybí hlavně síla v nohou.

Vyhrála jste díky prvnímu pokusu. Jak na to reagovaly soupeřky a viděla jste na nich třeba trošku zděšení z vaší vzdálenosti?
Po pravdě já ani nevím, během závodu se snažím soustředit hlavně na svoje hody a ne na to, co dělají ostatní. To se vždycky dovídám až po soutěži.

Máte to tak vždycky, že dáte všechno do prvního hodu, nebo se postupně zlepšujete?
V Táboře to byla výjimka, spíš se prvním hodem ještě rozhazuji a zjišťuji, jak je na tom technika. A postupně se zlepšuji, ale  teď se všechno sešlo, jak mělo a vyšlo to hned na poprvé.

Říkala jste, že jste do Tábora odjížděla hlavně hodit limit. Co dalšího jste od závodu očekávala? Vždyť jste nepatřila do okruhu největších favoritek. Těmi byly Ogrodníková a Šedivá…
Ono to holkám letos lítalo všelijak, jednou 55 m, pak 48 m, já měla vyrovnané výkony, často přes 50 metrů, tak jsem jenom čekala, kdy mi to ulítne. A vyšlo mi to zrovna na nejdůležitějším závodě. Taky bylo dobré, že jsem se moc nestresovala a zvládla to všechno v klidu.

Nakonec jste ale všem vypálila rybník. Jaké máte ohlasy na mistrovský titul?
Hodně lidí mi volalo, osobně blahopřálo a přišlo mi neskutečně moc SMS zpráv.

V závodě jste hodila 53,28 m, čímž jste si vytvořila nejen osobní, ale zlepšila jste i kolínský historický rekord. Máte již na stěně kolínského atleťáku nějaké speciální místo?
Tak to vůbec netuším.

Zároveň jste také splnila limit pro mistrovství Evropy mužů a žen do 22 let, které se bude konat v Tampere ve Finsku od 11. do 14. července. Jak se těšíte do chladného severu?
Těším se moc. Bude to můj první opravdu velký závod 
v cizině, tak si to chci co nejvíc užít a především získat nové zkušenosti v mezinárodním závodu.

Na oštěpařském trůnu jste vystřídala Barboru Špotákovou, která si plní rodičovské povinnosti. Byla se tam Bára podívat a popřípadě že ano, mluvili jste spolu a co vám říkala?
Bára tam nebyla, omlouvali ji pořadatelé, protože mimčo je ještě moc malé na výlety.

Ve 113leté historii kolínské atletiky jste se stala po Antonínu Saxovi, Renatě Hoppové a Kateřině Šafránkové čtvrtým kolínským mistrem republiky. Co říkáte tomu, že jste se dostala do této elitní společnosti? Vždyť si třeba nyní malé děti mohou hrát na Petru Andrejskovou?
No je to parádní, doufám, že nás za pár let bude víc. Děti si spíš budou hrát na Báru (usmívá se), ale kdyby chtěly poradit v technice, tak určitě ráda pomůžu.

Máte za sebou největší úspěch dosavadní kariéry. Na které další úspěchy ale vzpomínáte nejraději a proč?
Hrozně ráda vzpomínám na Ostravu, kde se konaly mládežnické šampionáty a kde jsem se stala dvakrát vicemistryní ČR a pak také na mezistátní utkání na Slovensku a v Chorvatsku, kde jsem také získala stříbrné medaile.

Tábor je za vámi, co vás čeká v nejbližší době?
Nenechávám nic náhodě, a proto mě čeká od neděle soustředění v Nymburce, kde budu dřít a dřít (smích).

VIZITKA

Jméno: Petra
Příjmení: Andrejsková
Věk: 20 let
Záliby: výtvarné umění, četba, PC, sport – plavání, florbal, basketbal, volejbal; posezení s přáteli
Největší úspěchy: MČR žen: 1. a dvakrát 5. místo, MČR do 22 let: 4. a 5. místo, MČR juniorů: 2. a 3. místo, MČR dorostu: 2. místo.
Motto: Per aspera ad astra (Přes překážky ke hvězdám)
Vesmír vždy stojí při nás, když jdeme za svými sny, jakkoli hloupé by se mohly zdát. Jsou to naše sny a jen my víme, jakou cenou za ně platíme. (Paulo Coelho)