Pavlík: Skotský déšť by mě mohl nakopnout k vylepšení loňského výsledku

Šestadvacetiletý sportovní redaktor Kutnohorského deníku Michal Pavlík je známý pro svou oblibu v běžecké extrémní překážkové závody. V neděli poběží poblíž skotského Edinburghu své druhé Mistrovství Evropy ve Spartan Race, kde by chtěl vylepšit loňské 48. místo ze Slovenska.

Jak těžké bylo kvalifikovat se na Mistrovství Evropy Spartan Race 2016?

Kvalifikace odstartovala týden po loňském mistrovství, které se běželo v září na Slovensku v Tatranské Lomnici. Kritériem bylo skončit v elitní vlně závodu Spartan Race mezi prvními desíti, kteří ještě nominovaní nejsou. To se mi povedlo hned v prvním říjnovém závodě, který se běžel v Koutech nad Desnou. Tam jsem skončil na čtrnáctém místě v elitní kategorii, což je doposud můj největší úspěch. Pak se mi ještě povedl dubnový závod v maďarském Visegradu, kde jsem byl v elitní kategorii sedmnáctý.

Jaké ambice máte pro letošní mistrovství Evropy?

Loni na Slovensku jsem skončil celkově na 48. místě, z čehož jsem měl velkou radost, ale nyní bych se chtěl zlepšit. Skvělé by bylo umístit se do 30. místa. Rozhodně nechci být horší než loni, protože v tréninku jsem nepolevil. Naopak.

Co proto musíte udělat?

Natrénováno snad je. (smích) Teď už je to o štěstí a momentálních pocitech v závodě. Já vždycky říkám, všechno je o oštěpu. Pokud ho trefím, tak je závod vydařený, ale to spíš platí pro kratší tratě, kde rozhoduje každá chyba. Ve Skotsku se běží Spartan Beast, takže nás čeká minimálně 20 kilometrů v kopcích. Tam se ještě třeba jedna nebo dvě chyby ztratí. Každopádně chci navázat na poslední dva spartany a opět zaběhnout závod bez jediného trestného angličáku. Loni jsem na ME nedal tři překážky a těch devadesát angličáků bylo hodně bolestivých. (smích)

Kolik očekáváte překážek na trati?

Má jich být minimálně třicet. Očekávám jich kolem čtyřiceti. Nikdy dopředu nevíte, kolik tam je překážek, jejich rozmístění ani jak je trať přesně dlouhá. Víte jen to nastavené minimum.

Mají Skoti překážky, které se ve střední Evropě jen tak nevidí?

Myslím si, že ano. Středoevropští organizátoři mají své specifické překážky, ale třeba němečtí a rakouští pořadatelé už mají zase o něco jiné, hodně podobné těm americkým. Na ostrovech jsem ještě neběžel, ale podle videí z předchozích závodů soudím, že tak pětadvacet procent překážek bude jiných. Těším se, že nás tam více prověří po silové stránce. Snad tam nebude nic, co by mě překvapilo. (smích)

Ve Skotsku panují specifické podnebné podmínky. Jak jste připraven na ně?

Paradoxně mám zimu a vodu raději, než horko. Na druhou stranu je někdy lepší mít překážky suché, takže si člověk nevybere. Pokud však během závodu sprchne, určitě mě to nezbrzdí, ale spíše běžecky nakopne.

Jak často vlastně trénujete?

Během sezony, která je většinou od dubna do října, trénuji šestkrát v týdnu. Střídám běh a překážky s posilováním. Během zimy se musí trénovat více. Třeba deset nebo jedenáct tréninků týdně.

Kde trénujete, a trénuje vás někdo?

Trénuji u nás na stadionu Olympia a běhám všude možně v okolí Kutné Hory. Občas se vydám i do hor, kde máme skvělé zázemí na Brádlerových boudách v Krkonoších. Mým jediným trenérem je běžecký kouč Josef Smetana z Eurofoam teamu. Ještě chodím na workout k Jirkovi Pospíšilovi do WILD Gymu.

Jak moc finančně náročná je cesta do Skotska? Platíte si to sám?

Nejdražší jsou samozřejmě letenky a ubytování. Musím poděkovat tátovi, že se mnou jede. Je to ten nejlepší týmový manažer. Také se mi podařilo sehnat finanční prostředky od sponzorů. Všem moc děkuji a vážím si jejich podpory. Rozpočet na ME je třetinový oproti rozpočtu na MS v USA a jsem rád, že podnikatelé a firmy z Kutnohorska jsou ochotni mě podpořit i letošní rok před blížícím se mistrovství světa, kam díky jejich finanční podpoře opět můžu letět.

VIZITKA

Michal Pavlík

ADAM PROCHÁZKA