Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Milý dení(č)ku... aneb Cesta na start a pak i k cíli (17)

Praha – Je to za mnou. Už pár dnů. Nohy ale pořád bolí. Ten maraton byl v neděli. Svoje pocity jsem popsal, všechno tam je. Vyšlo to v Deníku v pondělí a uložil jsem to třeba na www.prazsky.denik.cz. Ale raději ti to všechno zopakuju. Stručně.

18.5.2013
SDÍLEJ:

Jiří MacekFoto: Deník/Slávek Růta

Můj milý dení(č)ku, 42 kilometrů jsem uběhl. Teda uběhl, to není správné slovo. Až do sedmnáctého kilometru jsem běžel ladně, hezky, klidně, mile, usměvavě. Pak přišla krize, začaly mne bolet nohy: kyčle, stehna, kolena, lýtka, kotníky a nakonec chodidla. Druhá půlka byla stokrát delší než ta první. Těžkopádná, ošklivá, neklidná, škaredá.

Dení(č)ku, já trpěl! Někde na 26. kilometru jsem se zastavil. Už jsem nemohl běžet. Prostě ten spodek tak bolel a nohy samy nechtěly kupředu běžeti. Pak už jsem jen střídal běh, chůzi, běh, chůzi. Ono to bylo ale jedno, protože to sice byl pohyb kupředu, leč to bylo takové poloplazení.

Bylo nás takových více. Jenže zatímco v první půlce jsem předběhl stovky běžců startoval jsem skoro poslední tak ve druhých 21 kilometrech ty stovky předbíhaly zase mne. A to byli, pěkně prosím, běžci o desítky let starší, o desítky kil těžší.

Mnozí pajdali, měli zavázané nohy. Jenže se přese mne šinuli, jako bych ani nebyl. A já nemohl nic dělat, jen je nechat sunout se dál, vzdalovat se ode mne.

Bolelo to, hodně to bolelo, dení(č)ku. Na těle. Ale i na duši. Nakonec jsem ale maraton dokončil. Za 5 hodin 23 minut 32 vteřin.

Bylo to horší a delší, než jsem si dokázal představit v nejhorším snu. Jasně, poslední kilometr, to byla skoro nádhera. Běžel jsem s nějakou cizinkou, asi šedesátiletou, do které jsem ťuknul rukou, aby se z chůze vydala k cíli v běhu. Ona přijala moji nabídku, a tak jsme poslední kilometr klusali do cíle spolu. V cíli jsem zvedl ruce k nebi, pak jsem si klekl, políbil zem a při tom mi tekly po tváři nejen potoky potu, ale i potoky slz.

Možná to byly slzy štěstí. Určitě tam byly i slzy bolesti, taky slzy beznadějných chvil, kdy jsem nevěděl, proč žiju a hlavně proč to nejde běžet. Ani jít. Možná to byly i slzy uvědomění, že žiju. Byla to taková slzavá směsice.

Dneska je, milý dení(č)ku, čtvrtek ráno. Po závodě jsem věděl, že už nikdy maraton nepoběžím. Byl jsem o tom přesvědčen i v pondělí. Oba dny jsem nemohl ani chodit. Bolelo mne levé chodidlo. Šíleně. V práci jsem dělal hrdinu, jen tak trochu pajdal, ale uvnitř jsem syčel bolestí. Jenže pak jsem v úterý potkal a poznal Pavla Zavadila ze společnosti Herbadent. Potkali jsme se na otevření autobusu Potmě, projektu Světlušky, který podporují. Představ si, milý dení(č)ku, on taky běžel. Přiznal se, že to vzdal někde na 33. kilometru. A notovali jsme si stejnými pocity. Prožili jsme spolu zase kus maratonu. Krásné vzpomínky. I když bolavé. A když jsem se s ním rozloučil, bylo to to úterý, napadlo mne, že bych to možná mohl ještě někdy zkusit.

Kamarádka Petra z Nového Zélandu mi psala, že nejlepší na úlevu bude, když se proběhnu. Jenže mne pořád bolí to chodidlo. Ale už jsem se rozběhl. Pravda, bylo to u tramvaje a musel jsem pět metrů zrychlit. Jinak by mě přejela.

Ale už, dení(č)ku, začínám myslet na to, že v sobotu ráno na chvíli vyrazím klusnout. Uvidím, co na to bude říkat tělo. A co duch. Ten můj. Možná už za týden, milý dení(č)ku, mne napadne, že zase zkusím něco vymyslet a něco podniknout. Nějakou vylomeninu. Jen si říkám, že by to nemělo být tak dlouhé jako ten maraton. Může se totiž stát, že to zase bude trochu bolet. Ale věřím, že už ne tolik…

Autor: Jiří Macek

18.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
5

ANKETA: Půjdete k volbám?

Již po patnácté uspořádalo vedení Domova Na hrádku z Červeného Hrádku v Bečvárech Podzimní ples pro osoby se zdravotním postižením.
55

Zdravotně postižení z celého regionu se sjeli na podzimní ples

Bára Špotáková si divokou vodu radši nezkusila, za rok to možná napraví

Kolínsko - Stavidla rybníka Vavřinec na Kutnohorsku se jako už tradičně v podzimním období o víkendu 14. a 15. října otevřela a jindy klidný Vavřinecký potok, zvaný rovněž Výrovka, se změnil v dravou bystřinu.

Záchranné sbory zachraňovaly osoby po srážce vlaků, naštěstí šlo o simulaci

Kolín /FOTOGALERIE/ - Několik hasičských jednotek nejen z Kolína, množství sanitek, jednotky státní i městské policie, třískot rozbitého skla a vyprošťování zraněných okny vlaku a následné rozmísťování dle závažnosti zranění, v jednom případě dokonce exitus. Tak to vypadalo ve středu odpoledne na kolínském nákladovém nádraží, kde zmíněné složky záchranného integrovaného systému asistovaly u vlakového neštěstí. 

KRIMI MIX: Ukradli peníze, maso i jízdní kolo

Kolín - Přinášíme vám krimi zprávy z Kolína.

Rathův požadavek na odškodnění za pouta se vrací k obvodnímu soudu

Střední Čechy – Ucházet se o 30tisícové odškodnění má dál šanci někdejší hejtman Středočeského kraje David Rath, který před čtyřmi roky stanul před Krajským soudem v Praze jako jeden z účastníků procesu v kauze údajných korupčních manipulací se stavebními a zdravotnickými zakázkami kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení