Šestačtyřicetiletý závodník 
z kolínské školy Silla navázal na skvělý úspěch z před dvou let v běloruském Minsku a zvítězil v technických sestavách  věkové kategorie 40 až 50 let.

Obhajoba byla o to těžší, že v mezidobí těchto dvou vrcholných soutěží se Heydušek potýkal s vleklými bolestmi zad a kolen, které se mu ale nakonec povedlo zvládnout a absolvovat i náročné tréninkové kempy české státní reprezentace, kde veteráni trénují společně s juniorskými reprezentanty pod vedením korejského velmistra Hwang Ho Yonga.

Možná právě proto jsou naši čeští veteránští závodníci dlouhodobě tak úspěšní, což dokládá jak aktuální vítězství českého veteránského týmu ve sportovním boji, tak především vybojování poháru pro nejúspěšnější veteránský tým mistrovství světa.

Marcela Heyduška podle jeho vlastních slov velmi mrzelo, že i v jeho druhé silné disciplíně – sportovním boji –  neobhájil alespoň svoje minulé třetí místo.

„Měl jsem velkou smůlu na los, který mi pro první kolo závodu určil mistra Evropy 
z před dvou let, který tehdy porazil i do té doby neporazitelného slovinského mistra světa," podotkl Marcel Heydušek.

„Tehdy ve Slovinsku jsem 
s tímto etnickým Korejcem 
s ukrajinskou státní příslušností prohrál v prvním kole po dosti vyrovnaném, tvrdém, ale korektním zápase. Proto jsme ani jeden z nás neměli 
z tohoto nového losu radost, protože jsme oba čekali velmi vyrovnaný boj."

A přesně tak to i dopadlo. „Přes úvodní soupeřovu převahu, kdy jsem se po hodně tvrdém pravém háku soupeře ocitnul krátce na zemi, se mi povedlo držet krok a ve druhém kole jsem dokonce krátce před koncem vedl. Jenže jsem to nevěděl, protože jsem se bál podívat na výsledkovou tabuli, abych nedal šanci soupeři nenadálým útokem skórovat. A svého kouče jsem v tom řevu diváků neslyšel, takže jsem bojoval velmi otevřeně místo obranně a v samotném závěru se tak soupeři zřejmě i proto povedlo výsledek otočit těsně ve svůj prospěch. Nešťastný los mne mrzí o to víc, že on pak již všechny další zápasy vyhrával s jasnou převahou. Budu muset doufat v odvetu zase za další dva roky," dodal Heydušek.

Nakonec ale jedno pozitivum na porážce našel. „Alespoň to je dobrá motivace nepřestávat intenzivně trénovat, protože to je, jak se zdá, pro mě nejlepší způsob, jak se vyhnout zdravotním problémům se zády a koleny," konstatoval.

A jelikož se soutěžilo ve třech sportovních disciplínách jak v týmech, tak i jednotlivcích, může se kolínský veteránský závodník pochlubit kromě své individuální zlaté medaile také kompletní sadou medailí z týmových disciplín, tedy ze sportovního boje (1. místo), technických sestav (2. místo) a silového přerážení (3. místo).

Marcel Heydušek trénuje převážně v kolínském a kutnohorském oddíle školy taekwondo ITF Silla, kterou založila jeho manželka Radka. Ta se může pochlubit několika tituly. Je první český mistr světa v taekwondo ITF z roku 1994, devítinásobná mistryně Evropy a první český držitel
I. trenérské třídy taekwondo ITF.

„S manželkou jsem se poznal až po ukončení její závodní kariéry těsně po založení školy Silla v roce 2001," vzpomíná Heydušek.

„A jsem rád, že i já jsem stejně jako i další její žáci dokázal proměnit její nesporné trenérské kvality ve světové sportovní úspěchy. Z letošních 25 českých závodníků na světovém šampionátu nás bylo ze školy Silla celkem pět a všichni jsme si přivezli nějakou medaili," upozornil.

V individuálních soutěžích se to povedlo Veronice Kokášové (2. místo ve speciálních technikách) a Honzovi Radinovi (3. místo ve sportovním boji) a v týmech se o medaile svým výkonem zasloužili také Martina Kopecká (1. místo speciální techniky, 2. místo sportovní boj a 3. místo technické sestavy) a Michal Vavrinec s Janem Radinou (2. místo speciální techniky).

Kdo by měl chuť si vyzkoušet tento bojový sport (bojové umění) má právě nyní jedinečnou možnost se přijít podívat na první hodinu náboru spojeného s krátkou exhibicí v kolínském, nebo kutnohorském oddíle školy, a to 10.9. v Kolíně a 11.9. v Kutné Hoře, vždy v 17.30 hodin. Podrobnosti naleznete na www.silla.cz .

„Trénink taekwondo zdaleka není určen pouze zájemcům se sportovními ambicemi a mladým lidem, ale všem, kteří chtějí smysluplně využít volný čas a udělat něco pro svoje zdraví a sebedůvěru. Já sám jsem s taekwondo začal „až" v 36 letech a po mně začali cvičit další žáci, z nichž někteří rovněž prohání taekwondisty o více jak generaci mladší," uvedl Marcel Heydušek.