Už jen několik dní zbývá do zahájení XXI. zimních olympijských her. Do konce ledna život ve městě plynul klasickým tempem. Snad jen výlohy plné oblečení a suvenýrů s olympijskou tématikou napovídaly, že se zde v brzké budoucnosti bude dít něco velkého.

Od 1. února se už ale celá oblast Metro Vancouveru noří do olympijského. Přibývá výzdoba, poutače, kulturní akce, ale i uzavírky ulic v centru města a omezení parkovacích míst.

Vancouver přichystal nejen sportovcům, ale i divákům dobře připravenou infrastrukturu. Za zmínku stojí například nově postavená hala na rychlobruslení ve městě Richmond, která je konstruována co nejšetrněji k životnímu prostředí. Ručně vytesané dřevěné okapy, na něž byli použity stromy z blízkého okolí postižené kůrovcem nesou symboly jednoho z místních domorodých národů ,,Coast Salish,, – lososa, ptáka a řeky Fraser protékající městem. Tyto speciálně navržené okapy dokáží sbírat dešťovou vodu jež je posléze využívána v sociálních zařízeních haly či k tvorbě ledu. Ne nadarmo se Vancouverským hrám přezdívá „zelené“ hry.

Stavební úpravy ostatních olympijských areálů jsou dokončeny. Mnohé z nich vlastně prošli jen lehkým „face-liftingem.“ I nově vybudovaná olympijská vesnice na břehu zálivu False Creek, slibující komfortní bydlení, je pro sportovce již kompletně připravena. Její byty měli být původně po skončení her prodávány jako luxusní bydlení. Jenže místní investigativní novináři zveřejnili fakta o nekvalitně provedených pracích na bytech a rázem zájem o koupi klesl na nulu. Peníze za prodej bytů se kterými VANOC počítal, tak v závěrečném zúčtování budou určitě chybět, ale s tím se dá vypořádat.

S čím si ovšem pořadatelská organizace nemůže poradit, jsou rozmary počasí. V důsledku jevu El Niňo se z Tichého oceánu nad pevninu dostává teplý vzduch, který je doprovázen častými a dlouhotrvajícími dešťovými srážkami. Tento jev se zde vyskytuje opakovaně každým cca čtvrtým rokem a paradoxně nastal právě letos, v jednom z nejdůležitějším roce pro Kanadské obyvatele. Dlouhodobá průměrná teplota ve městě pro toto období se pohybuje kolem + 7 °C a sníh se tak v ulicích Vancouveru vidí málokdy.

Středisko Cypress Mountain, vzdálené 25 km od centra Vancouveru, hostící freestyle lyžaře a snowboardisty má běžně sněhu dostatek. I když ve městě prší, na horách tyčících se ve výšce 1200 až 1450 metrů nad městem padá sníh. V posledních týdnech ale celá oblast Metro Vancouver, čelí ,,nájezdům“ teplého počasí často spojených s již zmíněným deštěm. Americká média dokonce nedávno žertem nabádala návštěvníky i samotné sportovce, aby si s sebou do místa konání olympiády přivezly sníh.

Organizátoři jsou však připraveni udělat vše potřebné pro řádné konání her. Zásoby sněhu vozí nákladními auty z 240 km vzdáleného lyžařského střediska Manning Park. Dále je téměř denně ve vzduchu speciální helikoptéra, kterou transportují sníh z okolních vršků a balíky slámy sloužící k modelaci terénu. Zásob sněhu tak mají organizátoři dostatek. Útěchou jim může být, že leden bývá na sněhové srážky vždy chudý a existuje velká šance, že příroda vše dožene v únoru. Whistler díky své vyšší nadmořské výšce a rekordnímu sněhovému úhrnu ze začátku zimy obavy mít nemusí.

Celkově se náklady už v průběhu příprav pořádání olympiády zvyšovali a i samotná radnice musela tedy přispět do rozpočtu mnohonásobně větší částkou než se původně plánovalo, což se samozřejmě nelíbí zejména místním lidem. Ti jsou rozděleni na dva tábory. Ač jsou Kanaďané velcí fandové do sportu, mnozí volí raději útěk z města a dovolenou v Karibiku. Ostatní sdílí olympijské nadšení a vyvěšují vlajky s javorovými listy, vybavují se nezbytnými doplňky v červené barvě a řeší, jak zkoordinovat pracovní povinnosti, mimořádné čtrnáctidenní prázdniny svých dětí ve škole a sledování olympiády ať už v televizi nebo živě na sportovištích.

Michal Kapic