A to všechno by nešlo bez jistoty v brance. V kolínském dresu se stal oporou týmu Michal Šupík, který získal individuální trofej pro nejlepšího gólmana soutěže. „Musím přiznat, že po tom, co jsem v minulé sezoně o toto ocenění přišel v posledním zápase, jsem hned na začátku této vyhlásil útok právě na tuto trofej. Díky hře, kterou jsme jako tým celou sezonu předváděli, se mi to nakonec povedlo. Takže jsem rád,“ neskrýval nadšení z úspěchu osmadvacetiletý brankář.

Už jste někdy podobné ocenění získal?
Byla to moje teprve druhá sezona, kterou jsem kompletně odchytal v brance. Předtím jsem pár sezon odehrál v poli. Loni mi, jak jsem už říkal, toto ocenění uteklo, takže v hokejbale je to mé první individuální ocenění. Jinak v hokeji jsem jako žák a dorostenec pár takových cen dostal víc.


Zmínil jste, že jste hrával v poli. Proč jste nakonec skončil v brance?
Do branky mě to táhlo pořád víc. Zřejmě proto, že jako bývalý hokejový brankář budu pro tým užitečnější právě v brance. Myslím, že mojí největší výhodou je právě fakt, že jsem od šesti let chytal hokej za Kolín, a i když jsem v šestnácti musel ze zdravotních důvodů skončit, tak stále těžím z toho, co jsem se v mládí naučil. Teď se už jen udržuji hokejbalovými tréninky a párkrát si chodím zachytat i na led.

Loni jste coby nováček druhé ligy postoupili v play-off až do finále, kde vás ale porazil pražský Econom. Letos jste byli nejlepší. V play-off se nenašel nikdo, kdo by vás dokázal porazit. Jaký to je pocit?
Tak pocit je to určitě skvělý, protože po loňském finále jsme byli všichni trošku zklamaní.

Co podle vás stojí za tímto vaším týmovým úspěchem?
Myslím, že se sešla parta dobrých lidí a hlavně skvělých hráčů. A navíc už jsme v této soutěži nebyli nováčci jako minulou sezonu, což taky určitě sehrálo roli.

Po výhře v základní část jste v play-off přešli přes všechny tři soupeře bez ztráty kytičky, to znamená, že jste vyhrály devět zápasů v kuse. Jaké byly jednotlivé série z vašeho pohledu z branky?
Hostivař mě ničím nepřekvapila. Spíš si myslím, že hrála lépe v základní části, kde nás dokonce dvakrát porazila. Kladno nehrálo špatně. První dva zápasy je držel ve hře výborný brankář. Ale totálně jim selhaly přesilovky, kterých měli nespočítatelně. S Benátkami to byla nejkrásnější série, ve které bylo vše, co k hokejbalu patří, a musela se líbit snad úplně každému. I když výsledek tomu neodpovídá, všechny zápasy byly vyrovnané a rozhodla naše skvělá forma a touha vyhrát celou soutěž.

Ve všech zápasech jste chytal výborně. Vlastně za celé vyřazovací boje jste udělal jen jednu jedinou chybu. Ve druhém zápase série s Kladnem jste zřejmě špatně odhadl situaci a prošel vám za záda míček, který znamenal, že se hosté rychle ujali vedení 0:1. Jak na vás tato situace zapůsobila? Neměl jste tento obraz před sebou ještě pak v dalších utkáních?
Vzpomínám si na to. Kladenský útočník na mě od červené nahodil míček s vidinou lehce získaného útočného pásma, ale já jako obvykle nechtěl přerušit hru, a nabídnout tak soupeři buly v našem obranném pásmu, které vždy znamená možnost nebezpečí ohrožení branky. A tak jsem se snažil míček rozehrát, což se mi sice povedlo, ale bohužel přímo na hůl dotírajícího Kladeňáka, který ho pohotově uklidil do odkryté branky. Samozřejmě mi v ten okamžik do smíchu nebylo, ale byl začátek zápasu a já věřil, že je spousta času na otočení, což se nakonec potvrdilo. Myslím, že každý brankář si takovéto góly pamatuje o něco déle než ty obyčejné a vždy se snaží, aby se už nikdy neopakovaly, ale ze své zkušenosti vím, že to rozhodně nebyl můj první takto obdržený gól a jistě ani poslední (smích).

V sobotu vás čeká baráž o první ligu. Na turnaji, kde nakonec budete mít jen dva soupeře místo původních čtyř (2 celky odmítly účast pozn.red.), se bude hrát o dvě vstupenky do první ligy. Jak vidíte vaše šance?
Nevíme, co od jednotlivých týmů čekat, ale věřím, že jsme schopni hrát s kýmkoli. Takže se nechme překvapit.

Co je vaším cílem pro baráž?
Naším cílem je dál předvádět pohledný hokejbal a pokud možno úspěšně poměřit své hokejbalové umění s ostatními vítězi jednotlivých krajů.

Existuje i reálná možnost, že byste si příští rok mohli zahrát první ligu, kdyby se vyřešily organizační záležitosti ohledně mládežnických mužstev, které zatím Kolín nemá. Chtěli byste hrát tuto vyšší soutěž nebo vám stačí hrát špici ligy druhé?
Ano, možnost tu je, ale první a hodně těžký krok je uspět právě ve zmiňované baráži. Druhá, neméně důležitá věc, je dát dohromady alespoň jeden mládežnický tým. Já věřím, že celý náš tým udělá vše pro to, aby se obojí podařilo.

Na domácím hřišti, ale třeba i při posledním zápase v Benátkách, vás povzbuzovalo nemalé množství fanoušků. S příznivci za zády se hraje určitě lépe, že?
Určitě. A právě jim patří mé díky. Ale nejen jim. Chtěl bych poděkovat všem, kteří mají něco společného s kolínským hokejbalem. Od A-týmu přes B-tým a právě fanoušky, kteří nám vždy vytvořili skvělou domácí atmosféru a to dokonce i kolikrát na zápasech hraných na půdě soupeřů, až po lidi, kteří se snaží hokejbal v Kolíně jakkoliv podporovat a alespoň trošku tento stále ještě poměrně neznámý a možná i podceňovaný sport snaží zviditelnit.

(Tereza Hölzlová)