Od kolika let hrajete basketbal?
Mocová: Asi od osmi let.
Šafaříková: Asi od pěti nebo šesti let.
Co vám tento sport dal?
Mocová: Spoustu kamarádů, díky basketbalu znám lidi po celé republice, nezapomenutelné zážitky a doufám, že další mě ještě čekají.
Šafaříková: Basket mi dal ty nejlepší kamarády, co jsem v životě mohla potkat. Potom mnoho nezapomenutelných zážitků jako např. olympiáda teď v červnu.
Kde hrajete v současné době a co můžete říct o týmu?
Mocová: Můj domovský klub je BC Kolín, jsme skvělý kolektiv, od září budeme hrát ligu mladších dorostenek.
Šafaříková: V současné době hraju za Kolín, od září nám začíná sezona. Máme úžasný tým, jsme skvělá parta.
Co je pro vás basketbal?
Mocová: Basketbal je pro mě sport, bez kterého si nedovedu svůj život přestavit.
Šafaříková: Těžko se dá popsat, co pro mě znamená basketbal. Když se mi něco nevydaří ve škole nebo jsou problémy doma, tak trénink je skvělé místo na odreagování. S holkama jsme výborný kolektiv a navzájem si pomáháme.
Jak jste se do výběru kraje dostaly?
Mocová: Přes trenérku Ivanu Koláčnou, nejdřív se mi do toho moc nechtělo, ale nechala sem se přemluvit a udělala jsem dobře. Byl to pro mě jedinečný zážitek a velká zkušenost.
Šafaříková: Do výběru kraje jsem se dostala nejdříve přes trenérku, která nás trénuje v Kolíně. Potom jsme jezdily do Sadské na soustředění v podobě tréninků. Pak trenérka výběru vybrala dvanáct holek, co na tyto soustředění jezdily.
Jaká byla příprava na turnaj?
Mocová: Proběhly tři asi tříhodinová soustředění, trénovaly jsme hlavně útočné akce a obranu. Příprava probíhala v Sadské, pod vedením trenérky Blanky Žánové, která dala dohromady skvělý tým. Individuálně jsem trénovala hru pod košem, tréninky vedl Michal Žána.
Šafaříková: Trénovaly jsme méně než Praha, soudím podle toho, co nám říkaly pražské soupeřky. Měly jsme asi tři tréninky, kde jsme trénovaly útočné signály a pilovaly obranu.
Jak se vám herně a střelecky dařilo?
Mocová: To by asi měli posoudit jiní, ale určitě jsem měla dva špatné zápasy v základní skupině, byla jsem hodně nervózní, ale postupem času nervozita opadala a hra i podkošová střelba se mi začala dařit .
Šafaříková: Každý zápas byl rozdílný. V jednom se dařilo víc, v druhém míň. Celkově si myslím, že se mi dařilo.
Jak se vám líbila samotná olympiáda, vůbec organizace. Jestli to bylo v něčem podobné těm klasickým velkým olympiádám?
Mocová: Byly připravené různé doprovodné akce, motivace a atmosféra byly podobné jako u skutečných LOH, každý chtěl dosáhnout co nejlepšího výkonu.
Šafaříková: Organizace i samotná olympiáda se mi velmi líbila, až na počasí, které se ze začátku her moc nevydařilo. Podobná od klasické byla určitě v disciplínách, úvodní i závěrečný ceremoniál se také moc nelišil.
Jaká v Táboře vůbec panovala atmosféra?
Mocová: Atmosféra byla báječná, na zápasy chodili fandit rodiče i ostatní Středočeši, kteří zrovna nezávodili. Můžu říct, že náš tým měl nejlepší fanoušky na turnaji. I oni měli na našem vítězství velký podíl.
Šafaříková: Atmosféra byla skvělá. Ať už plavci, atleti nebo cyklisté nám chodili fandit na každý zápas a našich Středočeských fanoušků bylo vždy nejvíc.
Objevila se na olympiádě nějaká sportovní hvězda a pokud ano, jestli jste s ní měly možnost mluvit nebo se vyfotografovat?
Mocová: Na slavnostní zahájení a ukončení olympiády přijelo hvězd několik, šanci setkat se s nimi jsme ale neměly.
Šafaříková: Na úvodním ceremoniálu se objevila Dana Zátopková, ale možnost se s ní vyfotografovat jsme neměly.