Celkem se v obou skupinách představilo 22 kladivářek, z nichž pouze jediná Norka Holmová měla osobní rekord horší než kolínská svěřenkyně trenérů Jiřího Tučka a Stanislava Pluhaře a 16 z nich již překonalo 70 metrů. A tak bylo jasné, že pokud by se Kateřina protlačila do finálové dvanáctky, jednalo by se o malý zázrak.

Už závod A skupiny ale ukázal, že dříve naházené metry nemusí v kombinaci horkého počasí, extrémně hladkého kruhu a nervozity z velkého závodu nic znamenat. Kvalifikační limit 69,00 m totiž překvapivě překonaly jen tři závodnice a bylo jasné, že do finále se nepodívají takové favoritky jako Bělorusky Tsanderová a Pčelniková (osobní rekordy 76,66 a 76,33) či Němka Klaasová (74,53), které se nedostaly ani za hranici 66 metrů. Bohužel mezi ty, kterým se kvalifikace nevydařila, se zařadila také česká rekordmanka a přemožitelka Šafránkové z nedávného českého šampionátu Lenka Ledvinová, která se dostala jen na 60,74, ačkoli před 14 dny předvedla v Brně hod téměř o deset metrů delší.

A tak Kateřina Šafránková nastupovala s vědomím, že pokud by předvedla výkon jako před týdnem na přípravném soustředění v Nymburce, mohla by se o postup do finále poprat. Sebevědomí jí přidal i rozcvičovací pokus za hranici 65 metrů. I ona se ale přesvědčila, jak velký rozdíl je mezi tréninkem či rozcvičovacími pokusy a vlastním závodem. V prvním pokusu kladivo doletělo těsně pod hranici 62 metrů a Kateřina jej úmyslně přešlápla. Ani na podruhé to ale nebylo o mnoho lepší a španělští rozhodčí naměřili 62,63 m. Když potom „pokus poslední záchrany“ začala kolínská atletka až příliš rychle a v závěru nezvládla koordinaci a připsala si tak křížek za nezdařený pokus, zůstalo na ni celkové 19. místo, když na postup bylo třeba hodit 66,48 m. To samozřejmě není žádný úspěch, ale vzhledem k výchozí situaci mohou Kateřinu těšit alespoň „skalpy“ velké favoritky závodu Pčelnikové, české rivalky Ledvinové a samozřejmě nasbírané zkušenosti, které by se jí měly hodit v příštích letech.