Stal se šestkrát vítězem regionálního Master, třetí skončil na republikové Grand Prix v jednotlivcích a druhý v mixech s Radkou Pospíšilovou ze Sadské. Na mistrovství republiky obsadil pátou příčku v mixech.

Jak jste se dostal k šipkám?
V roce 1997 jsem měl pronajatý kulturní dům ve Veltrubech a pořídil do něj první šipkový automat. Prvního září jsme založili klub ŠK Střelky Veltruby a v lednu 1998 jsme vstoupili do druhé ligy Středočeského kraje, kterou jsme bez prohry vyhráli.

Proč jste si vybral právě tento sport?
Ze dvou důvodů. První je, že hraní šipek neomezuje věk. Druhý, že tento sport se nedá odbránit jako třeba tenis, fotbal, hokej. Musíte útočit a mít dříve než soupeř ukončenou hru. Pasivní hrou můžete soupeře maximálně nesportovně otrávit a vyvést z míry, ale nemáte šanci vyhrát.

Postupně jste začínal od nejnižších soutěží. V současné době hrajete nejvyšší soutěž. Jak náročné bylo dostat se až do Superligy?
Sedmnáct let jsem od založení vedl jako předseda ŠK Střelky Veltruby a v mojí poslední sezoně (2013/14) jsme dokonce znovu postoupili do nejvyšší krajské soutěže, ale tři spoluhráči odešli do jiných týmů. Já se rozhodl úplně skončit s klubovými šipkami. Další sezonu jsem odehrál jako sólový hráč a všimlo si mě pár týmů. V rozehrané sezoně 2015/16 jsem vstoupil do týmu Sgt Pepik´s Band Praha, který hraje nejvyšší ligu v republice.

Jak často trénujete a co je náplní tréninků?
Rozlišuji trénink a hraní si na trénink. Trénuji tak, že tak dlouho házím na určité segmenty, dokud nesplním, netrefím to, co jsem si určil. Trénink ale musí bavit, jinak nemá smysl. Většina hráčů trénuje hraním s kolegou z týmu nebo i třeba se soupeřem. Tento způsob je zábavnější a také to jistě není špatně. Já tento způsob používám většinou až po svém tréninku. Před důležitými akcemi trénuji minimálně dvě hodiny denně. V běžném týdnu vynechávám třeba dva dny. Až třikrát týdně hraji nějaký turnaj.

Co říkáte na popularitu šipek? Jsou plné sály, zápasy vysílají televizní stanice. Vítězové prestižních turnajů vydělávají miliony…
Díky vysílání v televizi přichází mnoho nových hráčů k šipkám. I když se paradoxně vysílají steely, naplňují se registrace softů, protože jsou dostupnější a hráč nemusí nutně umět počítat. Ale věřím, že z tohoto množství se v budoucnu nějaké procento zhlédne v šipkách klasických. Pro nás, starší hráče, to znamená, že nám přibývá žádoucí konkurence, která nám nedovolí uspokojit se svou hrou. Televizní zápasy jsou velmi kvalitní. To, co hráči předvádějí každou hru, se většině našich lepších hráčů povede třeba jen v jedné hře za celý turnaj. A ostatním možná párkrát za kariéru.

Už jste v šipkách taky vydělal první milion?
Krásná představa (smích). V našich krajích se zatím nedají šipkami vydělat velké peníze. Na Open turnajích a regionálních akcích tak na útratu. Na Grand Prix a republikovém šampionátu to může být třeba na vánoční dárky. Česká republika nemá ani jednoho profesionála. Jediný Čech v PDC (profesionální okruh) byl v minulosti Miloslav Navrátil. Na okruhu BDO (amatérská světová organizace) se dvakrát na mistrovství světa v Lakeside probojoval Karel Sedláček, který bude 23. února v Praze spolu s Františkem Humpulou, Davidem Pískem a Michalem Kočíkem exhibičně hrát na pódiu se světovou jedničkou M.v Gerwenem, R. v Barneveldem, Simonem Whitlockem a W. Murdlem. Na Prague Dart Masters 2018, kterou bude nezaměnitelným hlasem komentovat nejpopulárnější caller Russ Bray.

Dříve jste hrával fotbal. Proč jste s ním skončil a jak vám šel?
Že jsem hrál fotbal, se snad ani nedá říct (smích). Poslední zápas byl za dorost Veltrub. Nebyl jsem běhavý typ a to je ve fotbale docela zásadní, takže fotbal byl pro mě vlastně jen dětská zábava. Stejná, jako hokej na zamrzlém jezeře. To Jiří Oupický z Korunek byl nadějným fotbalistou a teď je skvělý šipkař.

Myslíte, že mají šipky šanci dostat se na OH?
Největší šance byla v roce 2012 v Londýně. To, jak je známo, se nepovedlo, takže momentálně další šanci nevidím. Hlavní důvod je rozpor největších organizací BDO a PDC, kde není jasné, jaké hráče by na OH národní svazy posílaly. A kdyby tam nebyla úroveň, tak jak ji vídáme nyní v televizi, ztratila by se sledovanost a pohřbilo by to jistě přijetí tohoto sportu.