„Mé rozhodnutí je rodinného charakteru. Pocházím 
z okolí Košic a vracím se domů," objasnil třiatřicetiletý muž.

Na Kolín bude vzpomínat jenom v dobrém. Vždyť tady prožil kus života. „Velmi se mi tady líbilo. Dokonce jsem se už jednou vracel ze Slovenska zpátky do Kolína. V nemocnici jsem strávil téměř osm let. Město mám rád. Basket jako sport taky. Takže pro mě bylo velice příjemné, že jsem mohl dělat lékaře u basketbalového týmu," podotkl muž, který v útlém věku sám aktivně sportoval.

„Hrál jsem fotbal, ale nebylo to na žádné vysoké úrovni. Jenom tak na vesnici," objasnil.

Na lavičce kolínských basketbalistů strávil pět let, během kterých si s některými hráči vytvořil silné kamarádské pouto.

„Vzpomínat budu spíš na starší hráče. Když bych ale měl jmenovat konkrétně, tak je to určitě David Machač, kterého znám nejdéle. Hodně jsem spolupracoval se Standou Zuzákem. Ten měl pořád nějaké zranění (směje se). Oblíbil jsem si i Láďu Horáka. To je hodně sympatický kluk," podotkl.

Zažil spoustu porážek i vítězství. Občas musel řešit něco ze svého oboru. To když se hráč potýkal se zraněním.

„Naštěstí jsem nemusel řešit nic vážného. Hráč si například vykloubil rameno. Nebo musel na šití. Byly to spíš běžné případy. Nikdy to nebyl úraz, kvůli kterému by hráč musel skončit se sportem. Trošku horší případy přišly až tuto sezonu. Například Lukáš Rovenský, který musel na plastiku kolena. Díky tomu pro něj sezona skončila," konstatoval Balog.

Ten se nyní vrátil na Slovensko. „Určitě bych chtěl dělat něco podobného, co jsem dělal v Kolíně," zdůraznil Marek Balog.