Ve tmě, nyní ještě zahušťované mlhou, často řidiči nemají šanci nejen nárazu zabránit, ale mnohdy ani zvíře zpozorovat ještě před nárazem. Odborníci ostatně varují před pokusy o riskantní manévry. Zběsilé brždění nebo náhlé cukání volantem ve snaze o vyhnutí na poslední chvíli může vést k havárii mimo komunikaci. Ta v případě, že se by se do cesty připletl třeba strom, může mít i podstatně vážnější následky, než čelní náraz do zvířete. Doporučuje se tedy udržet auto v přímém směru.

K nejrizikovějším časům patří časné ráno, kdy je zvěř v pohybu – a současně po klidnějším období noci začíná houstnout provoz. Kolem páté tak bývá hlášeno zpravidla i více nehod. Někdy – zvlášť pokud se objeví větší skupina zvířat – dokonce i ze stejného místa. Více nehod bylo ve čtvrtek 24. října hlášeno z Mladoboleslavska, kde se na silnici z obce Kosořice na Voděrady objevily srny. Již v šest ráno však byla silnice po odstranění všech následků plně průjezdná.

Ve čtvrt na šest zkomplikoval dopravu na hlavním tahu na Příbramsku střet autobusu s divočákem. Došlo k tomu na sinici II/118 u Trhových Dušníků. Rovněž na silnici druhé třídy se bouralo i na Nymbursku. Osobní auto srazilo srnu na silnici II/279 u obce Mcely. A ani ve vrcholné špičce čtvrtečního rána, kdy už se plně rozednilo, nebyl v tomto směru klid. Například v půl osmé byla hlášena další srážka z Mladoboleslavska – na silnici z Kosmonos na Horní Strakory.

Po podobných nehodách se rozhodně nedoporučuje prověřovat stav sraženého zvířete, či se mu dokonce snažit pomáhat. Takový zachránce by mohl utrpět i velmi vážná úraz. Pokud zvíře na místě střetu uhyne, má řidič povinnost vždy událost nahlásit policii – došlo totiž k dopravní nehodě se škodou na majetku třetí osoby. Volat policii tedy motoristé musí i v případě, že jejich auto vyvázlo beze škod. Policisté už pak obstarají vše potřebné: mají kontakt na místního mysliveckého hospodáře, který zajistí odklizení zvířete.

Případné uložení pokuty záleží na individuálním posouzení situace na místě policistou. Poměrně časté bývá takzvané odložení věci s tím, že když zvíře neočekávaně vyběhlo z porostu, už se nedalo nic dělat. Naopak pokud by se prokázalo, že řidič najel na zvíře již stojící na vozovce, přičemž mohl nehodě zabránit, je sankce pravděpodobná.

Protože za volně žijící zvěř někdo nenese odpovědnost (na rozdíl od lidmi chovaných zvířat domácích i hospodářských), uhrazení způsobených škod se vlastník vozidla dočká pouze v případě, že to stanoví podmínky jeho vlastní pojistky. Nemusí přitom jít výhradně o havarijní pojištění; u některých pojišťoven může být tato varianta i součástí vybraných nabídek povinného ručení (byť je to spíše ojedinělé).