Nehledě na to, že pokud by majitel významného podniku seděl ve vládě, těžko by šlo odlišit, zda v ní nebo na evropské úrovni hájí zájmy země a jejích obyvatel, nebo hlavně ty svoje. „Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence,“ píše se v nálezu.

Andrej Babiš.
Zákon o střetu zájmů platí, rozhodl Ústavní soud

Z brněnské soudní síně moudrých také zazněla věta, kterou by si měl každý politik zarámovat: „Stát není podnik a je jeho povinností zamezit tomu, aby veřejní funkcionáři mohli svěřenou moc využívat k prosazování vlastních zájmů.“ Když si připomeneme kauzy posledních dní, tak lze se smutkem konstatovat, že je v tomto ohledu dost laxní.

Verdikt Ústavního soudu byl pochopitelně očekáván především kvůli Andreji Babišovi, ale ve vztahu k jeho postavení nic nového nepřinesl, neboť se nezabýval otázkou, kdo je, či není ve střetu zájmů. Výslovně ovšem potvrdil, že Evropská komise je oprávněna vykládat a aplikovat národní právo při dohledu nad čerpáním evropských prostředků. A to je hodně důležité poselství.