Taky jste někdy použili tu populární větu, která musí nutně zaznít z úst kladného hrdiny v každém akčním filmu „já se vrátím“?

Když to použijete v souvislosti s tím, že se určitě vrátíte ten nákup zaplatit, tak ta hláška dostává úplně nový rozměr.

Vysvětlete mi, jak je možné, že prodavač nebo prodavačka může někomu takovou větu uvěřit.

Moje známá kdysi brigádovala na benzínce. Pochopitelně přišla řeč i na tohle. Jenže si uměla poradit. „Řeknu jim, aby tady třeba nechali mobil. To mám jistotu, že se vrátí,“ říkala.

No, dává to nějaký smysl. Nikdo jí neujel. Buďto si to náhodou rozmysleli a zaplatili hned nebo si pro ten telefon, jehož cena několikanásobně převyšovala cenu plné nádrže, skutečně přijeli.

Ale nechat někoho utéct od placení bez zástavy?

Možná to bylo trochu jinak. Nedávno jsem čekal asi půl hodiny ve frontě, než se na mě dostane řada a budu moct zajet ke stojanu čerpací stanice. Dva stojany totiž blokovali drsní chlápci s tetováními přes celé tělo, vytuningovanými auty a na první pohled krutými motivy přes celou kapotu.

Fungovala teda pouze polovina benzínové stanice. Když jsem se dostal tedy k obsluze a řekl jsem, že tento stav není zrovna ideální, žena za pultem se na mě podívala a řekla: „S tímhle na mě nechoďte! Co jim asi tak mám říct? Ještě mi něco udělají!“

Tak to vidíte. Když někoho zastrašíte drsným zevnějškem, můžete si evidentně dělat, co chcete.