Výsledek volby v hlavním městě a řadě okresních měst ve středních Čechách je výsledek protestu. Protestu proti chování, vystupování a moci Andreje Babiše. A je jedno, zda protestující dali hlas Pavlovi, Nerudové nebo třeba Fischerovi. „Hlavně, ať se tam nedostane Babiš.“ Jsem přesvědčený, že jen menšina „neBabišovských“ voličů opravdu důkladně zvážila a ocenila kvalitu svého favorita, povětšinou prostě odmítli miliardáře z Průhonic.

O prezidentovi České republiky rozhodne druhé kolo. Utkají se v něm Andrej Babiš (vlevo) a Petr Pavel.
Proč u voličů uspěli právě Pavel a Babiš? Důležitou roli hrálo několik faktorů

Ovšem hlasem protestu jsou i hlasy Andreji Babišovi. Hlasy, které nesouhlasí se současnou vládou. Hlasy lidí, kteří mají pocit, že na ně bohatí a vlivní zapomněli, nebo jim dokonce škodí. Hlas lidí z menších měst a vesnic z okolí Prahy i ze vzdálených koutů Středočeského kraje. Přesvědčení lidí, že Babiš to z Hradu těm vlastizrádným pražským nafoukaným politikům nandá. Ale byl to i hlas těch, kteří jenom mají strach – z drahoty, budoucnosti, války.

Voličů Andreje Babiše v Praze a Středočeském kraji přišlo v pátek a v sobotu 360 tisíc. I když odečteme tvrdé jádro hnutí ANO, pořád zůstane masa voličů, na které se nesmí zapomínat. Jsou to často ti, kteří budoucnost svou a svých potomků nevidí nijak zářně. A je úkolem vítězů nezapomenout na ně, neodměnit jen věrné a přikyvující, ale počítat i s těmi nesouhlasícími a oponujícími. A hlavně se jim nevysmívat, nepohrdat jimi, protože v takovém pocitu a s takovou zkušeností ti vystrašení žijí.

Jenže celá dosavadní kampaň vsadila na strach. Na jedné straně strach z usazení podezřelého jedovatého miliardáře na Hradě, na druhé strach z nejistoty a počínání válečníka a přeneseně i vládní koalice.

Jenže výsledek jakéhokoli snažení, postavený na strachu a obavách, možná zajistí „přežití“ a prezidenta na Hradě, ale zbydou po něm zákopy, ruiny a zranění.