Ano, některá nařízení jsou možná nesmyslná, jiná příliš tvrdá, vláda je zmatená a nedá se jí věřit. O to tady ale v tuhle chvíli nejde. Jde o to, jestli se chceme co nejdříve vrátit do světa, který jsme před pandemií označovali jako normální.

Pokud ano, musíme pro to něco udělat. Všichni do jednoho a přitom každý zvlášť. Přijmout svou osobní zodpovědnost a chovat se podle toho, i když to bolí a je to těžké.

Život není vždycky fér, ale každý můžeme přispět svou kapkou do mlýna lepších zítřků. Bojkot stávajících nařízení nevyřeší teď nic. Na něj si vzpomeňme až v říjnu u volebních uren.