Tak od benzínek se odjíždí bez zaplacení.
Schválně si to představte z pohledu zaměstnance čerpací stanice.
Stojíte za pultem, snažíte se projet čtečkou několikátou zákazníkovu kreditku a modlíte se, aby si znovu nezablokoval špatným PIN kódem další kartu.
Dobře, teď přeháním, ale stát se to může.
Do toho mluví ještě několik dalších lidí, že chtějí jenom zaplatit časopis, noviny nebo čokoládovou tyčinku. Případně se ptají, jestli máte dlouhé startky nebo jenom krátké.
Lidská mysl může absorbovat jenom několik věcí najednou.
Sice nejsem lékař, takže nevím kolik, ale jako majitel mysli vím, že tam určitý limit je.
A najednou někdo začne odjíždět. A nikdo neví, jestli zaplatil nebo ne. Přemýšlíte, koho jste naposled viděli platit. Byl u pokladny? Byl to ten v té bundě? Ne, ten si jenom bral časopis. Mohla to být ta vedle něj? Ne, ta si ještě vybírá bagety.
Najednou si to rozmyslíte.
Nezaplatil.
Vyběhnout ven a pronásledovat auto asi zrovna nejde. Rozhodně ne na dlouhou vzdálenost.
„Zastav, vždyť jsi za ten benzín nezaplatil!“ křičíte za ním. Ale neslyší. Jak by mohl…
