Šetřit se musí, o tom žádná. Děje se tak na všech frontách a stále jich nějak přibývá.

Už před Vánoci jsem zcela jasně věděla, že s vlastní „šikovností“ naraženými žebry toho z velkých příprav na nejkrásnější svátky v roce moc nebude. Natožpak péct perníčky. A zdobit je. Nu což, holt koupíme za stovku malý sáček perníčků, na ozdobu a provonění obydlí to bude stačit. Jenže ejhle. V průhledném pytlíčku se nacházely nazdobené jen ty perníčky, které v něm byly umně strčené po jeho okruhu. Ostatní ani ň.

Vánoce vždycky utečou jak voda a přijdou povánoční výprodeje. Prohlížím si vánoční dekoraci s přelepenou původní cenou a říkám si, že i ve slevě je ještě pořád docela drahá. Zkouším lehce odchlípnout cenovku a podívat se, kolik to stálo původně. Vida – o padesát korun méně.

A do třetice. Tož koupím alespoň LED čajové svíčky do zásoby. Už teď jsou o víc než 30 procent dražší než před rokem, tak kolik pak budou stát před letošními Vánoci… A ono třetí ejhle. Ono to není „jen“ o 30 procent… „A baterie do nich budete chtít?“ zazněla u pokladny otázka příjemné, mladé prodavačky. „Ony tam nejsou?“ vytřeštila jsem nechápavě oči. Inu, nejsou. „Baterie není součástí balení“ stojí na výrobku. Vloni a všech x předchozích let tam bylo „Obsažena“.

Co dodat? Možná se letos o adventním časem dočkáme toho, že si koupíme třeba těsto na perník s dovětkem na obalu „Mouka není součástí balení“. A místo mihotavého světla LED svíček nám budou blikat tak akorát oči. Takže vzhledem k cenám elektřiny přejdeme na klasické voskové svíce, a to bude panečku romantika.