Že se většině hospodyněk, když vyrazí na nákup potravin, protáčí při pohledu na ceny panenky, je dnes asi tak překvapivé sdělení, jako kdyby vás někdo informoval, že slunce vychází ráno. Přesto se člověk v obchodě i jiných překvapení dočká a nemyslím tím „jen“ další nárůst cen.

Třeba olej na smažení. Cena? Hrůzná. A co datum spotřeby? Zajímavé. Hodně podobné tomu, které mám na oleji ještě z takzvaných covidových zásob. Tedy na výrobku kupovaném (za poloviční cenu) minimálně před půl druhým rokem. A když má něco prakticky stejné datum spotřeby, znamená to, že musí mít i stejné datum výroby. Tedy minimálně před zmíněným rokem a půl, tedy v době, kdy náklady na jeho výrobu nebyly nikterak ovlivněné současnou ekonomickou situací.

Redaktorka Kolínského deníku Jana Martinková.
GLOSA: Zdržování provází vize králíkáren

Podtrženo, sečteno, jsou to staré zásoby vyrobené za ceny roku 2020, možná konce roku 2019, které bychom měli kupovat za tyto původní ceny navýšené, dejme tomu, o náklady na dopravu a na to, že se na ně v obchodě svítí za dražší elektřinu. Přesto je teď obchody prodávají za dnešní sumy.

A to je řeč jen o potravinách s dlouhou dobou upotřebitelnosti. Co takové domácí potřeby, textil… To jsou tisíce věcí vyrobených dávno před energetickou krizí, dávno před vypuknutím konfliktu na Ukrajině, tudíž náklady na jejich výrobu nic z toho neovlivnilo.