Spartakiády se konaly od roku 1955 do roku 1985 pravidelně každých pět let, mimo roku 1970. Jejich organizace i způsob provedení částečně navazovaly na tradici všesokolských sletů známých ještě z období první republiky, jejichž vzpomínku měly potlačit.

Strahov byla věc prestiže

Na každé spartakiádě se prezentovaly velké skupiny cvičenců představující zastoupení různých věkových skupin v populaci (matky s předškolními dětmi, mladší a starší žáci i žákyně, dorostenci a dorostenky, vojáci základní služby, muži, ženy a podobně).

Kroky Františka Janečka a Michal David
Gott, Vondráčková, David. Socialistický pop chránily ženy papalášů i spartakiáda

Každá skupina měla svou vlastní hudební skladbu, složenou většinou přímo pro spartakiádu, na niž předváděla cvičební sestavu s pestrou a často náročnou choreografií, která na velkém strahovském stadionu vytvářela rozličné obrazce. Každá skupina také byla oblečena do speciálního cvičebního úboru navrženého opět jen pro tuto příležitost.

Velkému vystoupení na Strahově předcházela po celé republice okresní a krajská kola, z nichž byly odbornými porotami vybírány nejlepší týmy, jež si cvičební sestavu osvojili nejlíp. Přitom je dobré zmínit, že cvičenci, jakkoli chápali propagandistický rozměr akce, brali často jako věc své prestiže v Praze na Strahově vystoupit a byl to pro ně životní zážitek.

Protože režim spartakiádu všestranně podporoval, stala se spartakiádní vystoupení také častým tématem tehdejší oficiální kultury: spartakiáda se objevila například ve filmu Valčík pro milion z roku 1960 režiséra Josefa Macha, v seriálu Chlapci a chlapi z roku 1988 režiséra Evžena Sokolovského, v dětské knize Kluci, holky a Stodůlky spisovatelky Evy Bernardinové a jinde.

Jak dnes vidí Česko po revoluci herec Jan Hrušínský a europoslankyně Kateřina Konečná?

Zdroj: Deník

Poslední se stala legendou

Svým způsobem legendární se stala zejména spartakiáda z roku 1985, a to nejenom proto, že byla vlivem pozdějších společenských a politických změn poslední. Proslavila ji zejména píseň Poupata, složená Michalem Davidem pro skladbu starších žákyň, jež si získala velkou popularitu.

Z knihy Poslední revoluce - Z natáčení filmu Bony a klid. Na konci osmdesátých let vznikaly "sociálně kritické" snímky o mladých pro mladé. Některé jsou oblíbené dodnes.
Pozlátka v době socialismu: Levisky vás posunuly výš, walkman zajistil obdiv

Temnou proslulost jí pak zajistilo řádění sériového vraha Jiřího Straky, jenž v Praze přepadal a vraždil mladé ženy a byl dopaden až krátce před spartakiádou. Získal přezdívku „spartakiádní vrah“.