Jaroslav Rajsík: Dvacet let v útulku. Nikoli jako pejsek, ale jako zaměstnanec
V útulku v hlavním městě se seznámil s pozdější šéfovou kolínského útulku Alicí Vlkovou, která tam tehdy byla na stáži. A později se znovu sešli v Kolíně. V nově založeném útulku, kterému Jaroslav Rajsík zůstal dodnes věrný.
Lidé odvedle: Jaroslav Rajsík.Zdroj: archiv Jaroslava Rajsíka
Zvířata má rád od dětství. „Měli jsme hospodářství, v deseti letech jsem pak dostal svého prvního pejska, německého ovčáka,“ vzpomíná. Dnes mají Rajsíkovi doma tři psy. A všichni samozřejmě pocházejí z kolínského útulku.
Lidé odvedle: Jaroslav Rajsík.Zdroj: archiv Jaroslava Rajsíka
„Máme jezevčíka, pinče a jorkširku, ta je dcery Klárky. A můj Matýsek, to je teď skoro šampion,“ říká o psovi, se kterým společně získali druhé místo na českém mistrovství dogtrekkingu, vytrvalostním outdoorovém kynologickém sportu.
Jaroslav Rajsík s jedním z pejsků, jichž se ujal kolínský útulekZdroj: DENÍK/ Jana Martinková
Společnost mu ovšem nedělají pouze psi. „Můj táta choval ptactvo, především holuby, to mi po něm zůstalo,“ vypráví. „Dnes chovám exotické bažanty, čtyři druhy, teď od nich mám devatenáct kuřátek. A ten opeřenec, co mi na fotce stojí na hlavě? No to je straka, můj miláček. Dospělých bažantů mám v současné době šestnáct a straky tři,“ dodává Jaroslav Rajsík a přiznává, že bez milující rodiny by tolik zvířat mít nemohl. Ale až po mírném pošťouchnutí manželkou, kterému se pak společně smějí.
Lidé odvedle Jaroslav Rajsík.Zdroj: archiv Jaroslava Rajsíka
K jeho koníčkům patří vedle zvířat také cyklistika. Jezdí přitom nejen rekreačně, ale trochu i závodně. „Tam ale výsledky nejsou nikdy závratné. Mám za sebou třeba i maratony, skončím ale vždycky někde uprostřed,“ dodává.
Lidé odvedle: Jaroslav Rajsík.Zdroj: archiv Jaroslava Rajsíka