Největším lákadlem Svatohavelského posvícení je rekonstrukce lidového zvyku stínání kohouta s názvem Jakej trest nešlechetnýmu škůdnikoj přišel. Neméně působivé je pásmo o tancovačkách Kytka, koloušek, věneček, šejdovec aneb nepudu z hospody, šelma bych byl. Účinkuje Folklórní soubor Horačky vyznačující se skvělým komediantstvím a nádhernými kroji. Pořady jsou na programu od 11.00 a 15.00 hodin.

Historik a etnolog Adam Votruba povede besedu Lidová píseň v Polabí od 12.00 a 15.30 hodin. Lidová strava při podzimních pracích se jmenuje beseda, kterou povede odbornice na jídelníček našich předků Olga Kaderová. Pro návštěvníky budou připraveny ukázky těchto zdravých a dnes již často zapomenutých pokrmů. O jídle a hodování bude povídat výtvarnice a folkloristka Kamila Skopová od 10.30 a 13.00 hodin.

Páteční Deník s TV magazínem.

Z dílny podmalby na sklo, určené dětem i dospělým, si může každý odnést vlastnoručně namalovaný obrázek. V domě z Budče se bude šlapat, krouhat a nakládat zelí – návštěvníci si budou moci vše vyzkoušet a ochutnat tři druhy ochuceného zelí. Bude se péct sváteční pečivo a zapomenutá regionální specialita – mětýnka z Kouřimska nebo řepánky. Děti si vyzkouší trdlem utřít mák.

Nebude chybět malý tradiční jarmark s flašinetáři, Jana Hunalová nabídne své bylinné čaje, kouřimský likérník Jiří Svoboda návštěvníkům poví o způsobu výroby a druzích likérů, ve světnici domu z Jílového bude pantáta s přáteli držet „pěknou hodinku“. Zvídaví návštěvníci se nad svátečně prostřeným stolem v rychtě z Bradlecké Lhoty dozví o posvícenských zvycích od ředitele muzea Vladimíra Rišlinka.

Program v kouřimském skanzenu se koná za každého počasí, vstupné je pro dospělé 150 korun, snížené 80 korun, rodinné 350 korun.

Posvícení jako výroční obyčej má svou církevní a světskou část. Slaví se jako svátek na památku posvěcení kostela (odtud i jeho název v Čechách, na Moravě se používá spíše termín hody) a vznikl již v počátcích křesťanství. Přelom pro slavení posvícení pak znamenalo nařízení císaře Josefa II., které přikazovalo slavit v celé monarchii posvícení třetí říjnovou neděli. Slavnost pak mohla trvat dva dny.

Posvícení byl svátek spojený s hodováním, tancem a hlučnými zábavami. Pekly se koláče, jedlo se maso, a to i v chudých rodinách. Zvaní na posvícenskou zábavu bývalo spojeno s obchůzkou a rozdáváním koláčů. Příbuzní se vzájemně navštěvovali a odnášeli si tradiční bohatou výslužku.