„Nejsme velká vesnice, ale zato se můžeme pyšnit bohatou a slavnou historií. Pravda, z bývalého kláštera toho mnoho nezůstalo, ale i to málo bere návštěvníkům dech,“ usmívá se starosta Jaroslav Lukeš u osmimetrového gotického sloupu, který jako němý svědek minulých dob ční uprostřed obce. A právě on by se měl stát jakousi osou celých oslav. „U sloupu bude totiž pódium, kde se odehraje většina akcí, které jsme na ten den přichystali, takže diváci budou mít ten nejslavnější kousek minulosti stále před očima. A až se při večerní části programu začne stmívat, máme připraveno jeho nasvícení,“ slibuje starosta. Náplň skalického výročí tvoří dva programové bloky, na nichž se tvůrčím způsobem podílel kouřimský soubor Mrsťa Prsťa, kolínské Malé divadlo a Plaňanští zvoníci. Odpoledne po druhé hodině přivítá návštěvníky hravá divadelní koláž o založení kláštera v podání zmíněných souborů, po ní bude od 15 hodin následovat exkurze po klášterním areálu s odborným výkladem kunsthistorika Vladimíra Rišlinka a od 16 hodin je připravena pohádka pro děti v podání českobudějovického divadla Studna „O Jarmilovi“ a odpolední část zakončí hry a soutěže pro děti. Naopak dospělým je určen večer divadla a hudby nazvaný „Mosty přes minulost“. V něm od 20 hodin vystoupí stále známější folkrocková formace z Kolínska „Zavětrem“, kterou od 21 hodin vystřídá divadlo Mrsťa Prsťa s barokní koláží „Svůj širák odhazuji v dál…“, na kterou naváže od 21.45 hodin ohňová legenda „Johanes Faust“, kterou s Kouřimáky sehrají i Plaňanští zvoníci. „Těšíme se zejména na večer, který by mohl mít skvělou atmosféru díky spojení hudby, divadla i historie, která nás při hraní bude obklopovat. Jen doufáme, že vyjde počasí a přijde dostatek diváků,“ dodává Radka Pšeničková z kouřimského souboru.

Historie obce

Není přesně známo, kdy byla obec Klášterní Skalice založena. Ve starých listinách se Skalice prvně objevuje roku 1345. Tehdy byla Skalice šosovní (tzn. že patřila městu), příslušela pod správu města Kouřimi. Roku 1350 byla králem městu odejmuta a připadla královskému rychtáři kouřimskému Janu Zevlovi. Od něj ji r. 1357 koupil Dětřich z Portic, zakladatel skalického cisterciáckého kláštera, a tehdy osada nabývá významu. Klášterská se jí úředně začalo říkat roku 1854. Název Klášterní jí byl připojen úředně až v roce 1886. Má ještě lidové jméno Kláštýrek, říkají jí tak místní a lidé z blízkého okolí. Po zániku probošství přešla Skalice znovu do rukou kouřimských měšťanů, později do rukou šlechtických – Lichtenštejnů.V roce 1918 přešla obec pod občanskou správu. Byla součástí obce Třebovle. Pak získala samostatnost a první volby se konaly 1. 7. 1921. Od podzimu roku 1990 je Klášterní Skalice opět samostatnou obcí s úřadem. Patří k ní samota Zárybník. K dnešku čítá obec 120 obyvatel, rozkládá se na 333 hektarech a leží v nadmořské výšce 226 m.

Historie kláštera

Cisterciácký klášter ve Skalici byl založen Theodorikem (Dětřichem), biskupem mindenským, proboštem vyšehradským a kancléřem císaře Karla IV. Zakládací listinu vydal biskup Dětřich 13. října 1357 v Praze. Založení kláštera bylo stvrzeno bulou papeže Inocence VI. Listinou vydanou v Avignonu 12. prosince téhož roku, kterou udělil klášteru veškerá práva a svobody, jichž užívaly jiné kláštery. Karel IV. listinou danou dne 10. ledna 1358 potvrdil darování statků biskupem Dětřichem novému klášteru a osvobodil ho ode všech daní a dávek. Základní kámen skalického opatství byl slavnostně položen na podzim roku 1357. Se stavbou se začalo bezprostředně poté, nebo na jaře následujícího roku. Skalický chrám patřil k největším stavbám, které vznikly v průběhu druhé poloviny 14. a na počátku 15. století na českém území. Mimořádná byla i jeho kvalita, jež ho řadila k nejpřednějším soudobým architektonickým dílům. Z chrámu se do dnešní doby dochovala jen část obrovského pilíře – křížení, který ještě s dalšími podpíral klenbu a část chrámové zdi. Z kdysi bohaté sochařské výzdoby se dochovaly pouze tři opukové klenební svorníky, svědčící o kvalitní kamenické práci. Tyto svorníky jsou uloženy v lapidáriu Národního muzea v Praze.