VYBRAT REGION
Zavřít mapu

"Teprve v pokročilém věku jazyku českému se přiučil..."

KUTNÁ HORA, KOLÍN - Začátkem června se v rámci akce „130 let ve službách stříbrného města“ uskutečnila na Hrádku přednáška PhDr. Karla Sklenáře, DrSc., věnovaná osobnosti Jana Erazima Vocela.

14.8.2007
SDÍLEJ:

František Josef Beneš na rytině podle portrétní kresby J. S. v časopise Světozor 1871.Foto: DENÍK/Repro

Přednáška byla inspirací


Spěchala jsem, abych si měla kam sednout. Kromě starosti, jestli přednáškový sál nebude přeplněn, jsem se taky trochu strachovala, zda vystoupení renomovaného archeologa a historika nebude příliš odborné. Mé obavy však byly zcela zbytečné..

Všichni dychtiví posluchači se usadili pohodlně a pan doktor nesmírně poutavě přibližoval kutnohorského rodáka Vocela z jedné stránky jeho odborné činnosti, totiž jako archeologa. Při té příležitosti zaznělo několikrát jméno František Beneš a v závěru přednášející zalitoval, že na tohoto člověka se v Kutné Hoře jaksi zapomíná, ačkoli k ní měl blízko. A tehdy jsem se rozhodla přiblížit ho trochu alespoň čtenářům Kutnohorského deníku v pravidelných „Střípcích z archivu.“

Z Benesche se stal Benešem

Kdo byl tento muž a jaký měl vztah ke Kutné Hoře ? Jeho celé křestní jméno zní František Xaver Josef. Narodil se 6. srpna 1820 v Českém Dubu. Byl synem panského úředníka Josefa Aloise Benesche.

Ten byl znám jako zájemce o archeologii a vlastivědný spisovatel, češtinu však příliš neovládal. Vyplývá to jednak z německé podoby jeho příjmení, jednak z toho, že ani syn František se nikdy dokonale česky nenaučil.

Dočteme se, že „teprve v pokročilém věku jazyku českému tak se přiučil, že nejen přednášky míti mohl ve sboru archeologickém, nýbrž i články do Památek archeologických psal.“ Stal se z něj však „přesvědčený, i když střízlivě uvažující vlastenec“, jak ho hodnotí profesor Sklenář. Své příjmení psal vždy česky.

S archeologií začal při studiu

Už jako student se pod vedením svého otce vážně zajímal o archeologii, dějiny a památky Čech. Po studiích na plzeňském gymnáziu se věnoval chemii na pražské polytechnice. Dvacet let pak pracoval jako cukrovarnický chemik a později ředitel cukrovarů v různých místech.

Nejdéle působil v Suchdole u Kutné Hory (1839 – 1854). Sem nastoupil jako adjunkt na malešovském panství hraběte Dalberga, kterému Suchdol patří. ( K Benešovým příspěvkům do Časopisu Národního muzea z této doby je k příjmení připojována vysvětlivka „připojenec cukrárny“ - tak počešťovala jeho pracovní zařazení redakce).

Byl odborníkem na svém místě

Postupně se vypracoval až na ředitele suchdolského cukrovaru. Ve volném čase se věnoval archeologickým a historickým památkám v okolí. V Ottově slovníku naučném se o tom píše:

„Památky slavné minulosti naší v Kutné Hoře, Sedlci, Čáslavi a dalekém okolí byly mu milým předmětem studií, a horlivost a píle, s kterou si jich všímal a se přičinil o jejich zachování (tak například popsal valnou čásť panství malešovského v pátém díle Hebrových Hradů) byla příčinou, že ústřední komise pro zachování stavitelských památek v Rakousku jmenovala ho konservátorem kraje čáslavského.“

Pracoval i jako konzervátor

Kdo byl takový konzervátor? Byl to čestný úředník c. k. ústřední komise k zachování starožitností a památek. Jeho úkolem bylo poznávat památky ve svěřeném okrese, pečovat o jejich záchranu, zamezovat jejich případnému odcizení a o všem dění tohoto charakteru informovat výše uvedenou komisi.
Citujme zde opět Ottův slovník: „Konzervátor má právo dovolávati se pomoci c. k. úřadův, ano i předsedy zemské vlády… Působí k tomu, aby památky výtvarného umění nejen byly zachovány, nýbrž i ve své přiměřené způsobě udržovány a nikoliv změnami, slohu jich se protivícími, zohavovány.“

Zasloužil se o záchranu mnoha památek

Tuto funkci tedy František Beneš zastával od r. 1854. Staral se o obnovu Kostnice, kostela Nanebevzetí p. Marie v Sedlci, Hrádku a v posledních letech své činnosti získával státní, zemskou i obecní podporu na opravu svatobarborského chrámu.

Z poznávání památek čerpal i pro svou bohatou publikační činnost, jednak v různých odborných časopisech (např. v Památkách archeologických, Kutnohorských příspěvcích k dějinám vzdělanosti české, Světozoru a. j.), jednak ve formě samostatných publikací (např. „Fresky ve veliké síní bývalého cistercianského kláštera, nyní továrny na tabák v Sedlci“, Probošství kláštera sedleckého v Kouřimi“ a.j.)

Řadu svých prací věnoval také nedaleké Libici. K tomuto tématu se zachoval např. malý, německy psaný sešitek doplněný několika autorovými kolorovanými kresbami.

Stál u zrodu místních spolků

Beneš byl též jedním ze zakládajících členů prvních mimopražských archeologicko-muzejních spolků: Včely čáslavské a Archeologického sboru Vocel.V roce 1854 odešel do Trmic, kde se stal ředitelem cukrovaru hraběte Alberta Nostice. V jeho službách zůstal jen tři roky.

Už v roce 1857 byl komisí k zachování památek vyslán na studijní cestu do Itálie. Po návratu se usadil v Praze. Působil jako přísežný odhadce zemského soudu a revident u několika velkostatkářů a současně pracoval jako archivář hraběte J. Harracha . V této době navštěvoval na univerzitě Vocelovy přednášky z oboru archeologie, aby rozšířil své dosavadní znalosti oboru.

Přispěl k rozšíření sbírek muzea

V roce 1866 se stal členem jednoty svatovítské a zajišťoval výstavu klenotů svatovítského chrámu. Na Vocelův návrh byl 4. 12. 1867 zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk. Po Vocelově smrti byl jmenován konzervátorem měst pražských.

Stál i u zrodu Muzea hlavního města Prahy, které bylo slavnostně otevřeno 12. května 1883 a snažil se o rozšiřování jeho obsáhlé archeologické sbírky. Nejvýznamnější však byla jeho práce pro Národní muzeum. Profesor Sklenář o tom říká: „Byl činným členem Společnosti Musea království českého, zakládajícím členem Matice České, členem Archeologického sboru.

Pomáhal vystavovat a udržovat archeologické sbírky, které rozmnožil četnými dary a po odchodu F. J. Zoubka byl sborem doporučen do funkce jejich kustoda (zastával ji od počátku roku 1868 do 17. 5. 1879).“

František Xaver Josef Beneš zemřel 20. 5. 1888 v Praze. Svým celoživotním dílem se zařadil mezi významné osobnosti našich dějin a můžeme být hrdi na to, že dlouhodobě působil i v našem kraji.

14.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

annonce-logo

Nabídky práce

+ Podat inzerát

Zdravotnictví - Zdravotnictví Zubní lékař25 000 Kč

Zubní lékaři Zubní lékaři. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: První kontakt:, e-mail: miksovsky@centrum.cz., , Pracovní doba:, 8 - 17 hod, po, út, čt, 8 - 16 hod, st, 8 - 14 hod, pá, , Zaměstnanecké výhody:, Stravenky, odměny.. Pracoviště: Kolínskydent s.r.o.-bezručova, Bezručova, č.p. 297, 280 02 Kolín 2. Informace: Martin Mikšovský, +420 604 775 973.

Řemeslné práce - Řemeslné práce Zedník25 000 Kč

Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) Zedníci. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč, mzda max. 28000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: První kontakt:, Kučeva Zdeněk, tel.: 321 726 627, 7 - 14:30 hod, , e-mail: info@trendkolin.cz,, osobně: po předchozí telefonické domluvě., , Náplň práce:, Veškeré zednické práce, práce v Kolíně a okolí., , Pracovní doba:, 7 - 15:30 hod.. Pracoviště: Zdeněk kučeva - stavební a obchodní firma trend, Ovčárecká, č.p. 415, 280 02 Kolín 2. Informace: Zdeněk Kučeva, +420 321 726 627.

2475 - Zdravotničtí asistenti (praktické sestry)20 000 Kč

Zdravotničtí asistenti (praktické sestry) Zdravotní sestra v zubní ordinaci. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: První kontakt:, e-mail: miksovsky@centrum.cz, , Náplň práce:, Asistence u zubařského křesla, komunikace s pacienty., , Zaměstnanecké výhody:, Stravenky, odměny., , Pracovní doba:, 8 - 17 hod, po, út, čt,, 8 - 16 hod, st,, 8 - 14 hod, pá.. Pracoviště: Kolínskydent s.r.o.-bezručova, Bezručova, č.p. 297, 280 02 Kolín 2. Informace: Martin Mikšovský, +420 604 775 973.

Řemeslné práce - Řemeslné práce Zámečník25 000 Kč

Zámečníci strojů Zámečníci, klempíři, popř. jiná příbuzná strojírenská profese. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: První kontakt: , Kazda Josef Ing., e-mail: kazda@bertrams.cz, , Náplň práce:, Výroba komínových systémů z nerezové oceli (komínové vložky, vícevrstvé komíny, kouřovody). Obsluha a částečně seřizování strojů a zařízení pro zámečnickou a klempířskou výrobu., , Pracovní doba:, dvousměnný provoz spíše během podzimní sezóny ranní směna 6 - 14 hod a odpolední , 14 - 22 hod, , jinak převážně jednosměnný provoz 6 - 14:30 hod., , Zaměstnanecké výhody:, zvláštní prémie 2x v roce, podnikové stravování, 1 týden dovolené navíc a další.. Pracoviště: Bertrams pečky, spol.s r.o., Tř. 5. května, č.p. 183, 289 11 Pečky. Informace: Josef Kazda, +420 321 786 328,724 001 952.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Videosouhrn Deníku – čtvrtek 22. února 2018

Opařené dítě, Štěpánkova nová role a marné skandování bělehradských: videa dne

Jarní orba zahrady ve mlýně v roce 1960.

Jak jsme žili v Československu. Tento týden v Pečkách

Ptali jste se on-line bojovníka ju-jutsu Martina Hellera

Kolín – Učitel tělesné výchovy a dějepisu na Obchodní Akademii Kolín, ale také trenér roku. To je Martin Heller. Na kontě má založení klubu Ju-Jutsu Kolín, dvě výhry České Fightingové ligy v družstvech dospělých, ale i výchovu úspěšných reprezentantů.

Šampion Čaloun: V Naganu vše fungovalo hlavně díky Ivanovi

Střední Čechy – Byl u nejslavnějšího momentu českého hokeje, vyhrál světový šampionát, ve Skandinávii na něj vzpomínají dodnes. Prošel si hokejovým rájem i životním peklem. Pětačtyřicetiletý Jan Čaloun toho zkrátka zažil nespočet a zdaleka nejen na ledě. V obsáhlém rozhovoru pro Deník se bývalý střelec vrátil nejen k famóznímu úspěchu v Japonsku. Zavzpomínal i na osobní vztah s legendárním Ivanem Hlinkou a přiblížil své vyvedené angažmá ve Finsku.

Krajská galerie GASK zahajuje sezonu s tradiční moderností

Kutná Hora – Je to pořádná výzva, když máte vytvořit něco, co zaujme, a současně jsou podmínky památkářů takové, že nesmíte udělat vlastně nic: tak trochu jako v té pohádce oblečená-neoblečená. Tak na čtvrteční tiskové konferenci v Praze (kde Galerie Středočeského kraje, GASK v Kutné Hoře, představovala výstavní program pro letošní rok) přiblížil svůj úkol Richard Loskot.

Na provoz vlaků doplatí kraj 1,3 miliardy, další půlmiliardu přidá stát

Střední Čechy – Záruku, že během roku nebude v regionu hrozit omezování provozu osobních vlaků, jež cestujícím slibuje jízdní řád platný od prosince, má obyvatelům středních Čech poskytnout dodatek ke smlouvě o závazku veřejné dopravy, který hejtmanství uzavře s Českými drahami.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT