V publiku se samozřejmě objevovali také muži, přišli však spíše kvůli ženám, než kvůli hudbě. Tu si užívaly dámy všeho věku, ačkoli s kapelou spolupracovali všichni přítomní. Nakonec nejen dámy ocenily akustickou hru, kdy zpěvák kapely zazpíval nejoblíbenější balady.

Argema v čele s Jaromírou Hnilicou bavila své fanoušky téměř tři hodiny. Právě tak dlouhé bývají jejich koncerty, na kterých není pauza. „Už bude přestávka, potřebuji na toaletu a nechci přijít o žádnou písničku…" snažila se zjistit jedna ze skalních fanynek. Odpověď ji vlastně zklamala jen napůl. Sice přišla o část jedné ze skladeb, ale mohla si užívat dlouhý koncert bez přestávek.

V playlistu nechyběla ani známá písnička Když jsem šel z Hradišťa. Právě u té žádal zpěvák zvláštní spolupráci od publika. Nejen on měl úsměv na rtu, když každý z pěti set zpěváků zpíval jiná slova a samozřejmě v jiném rytmu. Publiku tak samozřejmě musel pomáhat.

„Klidně zůstaneme u rozdvojeného textu," žertoval. Nakonec se však společná práce přeci jen podařila a k fanouškům se přidala i kapela Argema. To však všechny čekala ještě druhá sloka. Tu už všichni dohromady zvládli o něco lépe.

Kapela z Moravy končila krátce před půlnocí. Na pódiu je pak vystřídala místní kapela Telegraf, na kterou se těšili také muži.

Nabitý sál napjatě očekával, kdy přijde na pódium skvělá místní kapela.

Ta své fanoušky opravdu potěšila. Přijela totiž v rozšířené sestavě. Kromě Petra Bašuse zazpíval také Jirka Lacina, Ondra Marek a Dargi. Poslední jmenovaná s kapelou zazpívala dvě písničky. Publikum si však dokázala získat již na samém začátku.

Telegraf nezapomněl zahrát své hity jakou jsou Křídla andělů, ale nechyběla ani písnička Nechtě vlajky vlát nebo Jahody mražený. Když hráli song od Kabátu nechal se Bašus slyšet:„Je to naposledy, oni naše písničky taky nehrajou." A vysloužil si tím potlesk.

Kapela fanoušky bavila až do půl třetí ráno. Ani pak se však klub nevyprázdnil.