Netolická zaplnila prostor především velkými formáty obrazů. „Inklinuje k nim zcela přirozeně a její plátna připomínají spíše rozsáhlé předlohy k animovanému filmu,“ dodal Rezler.

„Mě ta velká plátna opravdu přitahují, přitom mám ateliér miniaturní, a dokonce jsem některé obrazy musela malovat na dvě půlky. A až když jsem je spojila, tak se jim narovnal hřbet,“ smála se autorka, která se prý snažila na této výstavě ukázat cestu od tmy ke světlu. K tomu by sváděl i název expozice Světlonoš.

Vodárna v Kolíně slouží jako rozhledna.
Společná vstupenka zavede návštěvníky do devíti kolínských památek

„Personifikovaná postava nejkrásnější hvězdy sražené z výšin až do říše mrtvých, trest za povýšenost, odkaz s varováním. Křesťanství se jménem Lucifera, tedy Světlonoše, pracuje se synonymem Ďábla nebo Satana. A stejně tak Netolické Světlonoš je krásný i odporný, prochází ročními dobami jako kvetoucí Světlonoš jarní i zářící Světlonoš zimní, obtáčí se kolem zářící planety, dokonce se dělí a množí,“ nastínil význam názvu výstavy a její ústřední motiv Rezler.

Vernisáž kytarovými improvizacemi ozvláštnil Jiří Červín. Zajímavá výstava je k vidění samozřejmě o divadelních představeních a v otevírací době galerie, a to až do soboty 17. září.