Přítomný režisér Hřebejk řekl, že film natáčel v šestadvaceti a letos je to dalších dvacet šet let od premiéry. Sílu ten film neztratil. Všichni byli dobří, v pátek z herců vyplul nad ostatní brilantní Josef Abrhám, esenbák tehdejšího Československa, který začne nakonec rokenrolu a Bejbymu (hlavní hrdina filmu v podání Martina Dejdara) fandit také.

Na úvod převzal překvapený Ivan Hlas, který dal dohromady orchestr pro doprovod filmu, ocenění za celoživotní přínos nejen filmové hudbě v rámci festivalu Soundtrack. Dostalo se mu potlesku vestoje. „Já jsem se to dozvěděl pět minut před vámi, mockrát děkuju,“ vyslovil očividně dojatý Hlas.

Pak už to mohlo vypuknout. Film se prolínal s hudbou na pódiu, občas se přidali tanečníci a tanečnice. To, když se ve filmu objeví scény z kulturního sálu, který patří k hotelu.

Filmový festival Soundtrack se probouzí k životu.
Soundtrack: Socha Džonyho Macháčka zpívá v parku

Něco neskutečného se pak přihodilo, když na plac vtrhnul samotný Martin Dejdar (hlas mu ve filmu propůjčil Jan Kalousek) ve svém červeném oblečku a parádně to rozjel v písni Jednou mi fotr povídá. A vlastně tím bylo vystaráno.

Film pokračoval, píseň střídala píseň (libová milostná Pod oknem v podání Ivana Hlase), dva fláky si zazpívala také rokenrolová legenda Pepa Pilař. Jímavá záležitost.

Při titulcích stál Dejdar v pozoru s kytarou čelem k obrazu. Jakoby děkoval Petru Šabachovi (na něj se samozřejmě také vzpomnělo), jako kdyby vzdával holt rokenrolu a Dejvicím. Jako by stál čestnou stráž za Soundtrack.

Film je o svobodné duši a lásce k rokenrolu, tehdy vznikajícímu žánru, který nelibě nesl režim. Je namířený proti aroganci moci. To platilo dřív a platí to i dnes.

Festival Soundtrack byl zahájen.
Festival Soundtrack začal swing punkem
 Odbor školství, kultury a památkové péče se přestěhoval z hlavní budovy do ulice U Staré sladovny.
Odbor kultury se stěhoval, ještě čeká na nábytek