Chvíli po dvacáté hodině se k bariérám natlačili především ti od skupiny Alkehol, která svůj set odstartovala tradičně skladbou Hospodo nalejvej a ukončila, rovněž tradičně, přídavkovými Na slamníku a Buráky. Mezi tím přehrála nejen staré pecky, ale i třeba novinky Spalovač chlastu nebo Máme spoustu chlastu z letošní desky nazvané Sudová přitažlivost.

Celý sál si ale zpíval především slova skladby Lejboy nebo upravenou Nonstop od Michala Davida, jak jinak, také o nepřetržitém pití.

Po kompletní výměně nástrojové aparatury na pódium vtrhla smečka říkající si už dlouho Walda Gang. Dnes už s nimi nezpívá dvojník Waldemara Matušky, jehož předělávkami kapela před šestnácti lety začínala, ale ani Vláďa Šafránek, který po dlouhé nemoci letos zemřel. Za mikrofon se tak postavil finalista jedné z televizních soutěží Miro Šmajda, jenž se stal miláčkem především dívek.

Ani tentokrát nechyběly písničky z repertoáru Waldemara Matušky jako Zuzana či Eldorádo, došlo ale třeba i na Hudsonské šífy od Wabiho Daňka, Lásko má, já stůňu z filmu Noc na Karlštejně za Šmajdu odzpívalo nadšené publikum, novinku Asi se mi stejská otextoval Vláďa Šafránek a coby vzpomínku na něj ji kapela bez velkých slov zahrála bez reflektorů.

Právě Vláďa si do Walda Gangu přinesl z kapely Harlej hit Svařák, i na ten došlo včetně vystřelených konfet do jásajícího davu. Do sychravé noci se zpocení a vykřičení fanoušci rozcházeli o půlnoci.