O onu barevnost ze země od Eiffelovy věže se postaraly skladby tří skladatelů Debussyho, Messiaena a Milhauda, z nichž každá zněla zcela jinak. První zasněně až pohádkově, druhá smutně a třetí v rytmu capriccia.

Po přestávce pak členka Listiny mladých umělců Nadace Českého hudebního fondu zahrála tři věty Fantasie C dur, opus 17 Roberta Schumanna. „Je to skladba o lásce, která se málem vzhledem k otci budoucí Kláry Schumannové nenaplnila,“ přiblížila osudy vzniku opusu Magdaléna, která zajímavě uváděla každé své hudební číslo.

Kruh přátel hudby v Kolíně: z koncertu pianisty Stanislava Bogunia a mezzosopranistky Edity Randové v komorním sále městského společenského domu.
OBRAZEM: Komorním sálem tentokrát zněly árie a písně v podání Edity Randové

Vzhledem k současnému koronavirovému dění nebyl sál zaplněný jako v klidných časech, ale rozhodně se nejednalo o návštěvnický propadák. Velkou převahu v publiku měly dámy a ty si na závěr vytleskaly ještě jeden přídavek. „Pokud to moje prsty ještě vydrží, zahraji vám jednu veselou skladbičku od Bohuslava Martinů,“ rozloučila se sympatická klavíristka.