Například kostel sv. Vavřince na Kaňku se příchozím otevírá jen na adventní koncert, kdy bývá vždy plno, na svatodušní vigilii, při pochodu z Hlízova přes Kaňkovské vrchy či na svátek sv. Vavřince při mši. A při Noci kostelů. "Lidé přicházeli, o koncert i prohlídku byl zájem," shrnula Jana Zelenková, která pracuje v katedrále v Sedlci, ale na při Noci kostelů pomáhala v kaňkovském kostelíku. Nejen proto, že na Kaňku bydlí. "Záleží mi na tom, aby kostel jednou ožil, proto jsem přišla," dodala ke svému vztahu ke kostelu, kde se stále notně buduje. Zejména by byla potřeba elektroinstalace, protože při mších od jedné žárovky u vchodu jaksi není moc vidět.

Zájem byl při Noci kostelů také například o kostel Panny Marie Na Náměti v Kutné Hoře, kde se koncertovalo a konaly se i komentované prohlídky. Hned během první ani ne půlhodinky přišlo na čtyřicet lidí. "Přicházejí mladí lidé i senioři," popsala dobrovolnice Marie Macková.


Kostel sv. Víta na kolínském Zálabí přilákal k návštěvě také celou řadu zájemců, například Jitku Skřivánkovou. "Je to nádhera. Jsem tu podruhé a zase jsem si připomněla, jak je tenhle kostel oslovující. Nevím, jak jinak to vyjádřit. Má úžasnou atmosféru. Možná je to tím, jak je malinký a interiér hodně zařízený a zdobený. Z městského ruchu prostě najednou vstoupíte do klidu, máte pocit, že jste se najedou ocitli v tichém venkovském kostelíku kdesi v rakouských Alpách," popsala Jitka Skřivánková své pocity.


Tradičně bohatý program nabídl o Noci kostelů kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Grunta, kde se v organizaci Lubomíra Krátkého a dalších dobrovolníků uskutečnilo například tvoření pro děti, nechybělo slavnostní zvonění, varhanní hudba či milé zpívání při kytaře. A kdo viděl vystavené výtvory dětských rukou znázorňující právě gruntecký kostel, muselo mu být jasné, že akce se opravdu povedla.

Ve všech kostelích dostávali návštěvníci poutnický pas, velmi pěkně zpracovaný program se soupisem a fotografiemi svatostánků uzpůsobený vždy pro konkrétní region. S pasem pak mohli návštěvníci projít kostely, které si vybrali. Nechyběla ani razítka do pasu na památku. "Když jsme byli před několika lety v Rakousku, byl pas v úplně stejném designu," zavzpomínala Marie Macková.