Ačkoliv si každoroční akce, která se letos konala již po čtrnácté, říká ples, má s opravdovým plesem pramálo společného. Na to však přišli pozvaní hosté již podle pozvánky.

Už jen název kapely, která přítomné celý večer bavila a také slova na pozvánce Neformální oblečení napovídaly, že šlo spíše o taneční zábavu, než o opravdový ples.

To však setkání Šipkařského klubu neubíralo na kráse, ba naopak.

Samotný ples začínal až v devět hodin, brzy před osmou se v sále Kulturního domu ve Veltrubech sešlo mnoho místních. Oproti loňskému roku bylo několik změn. Místo provizorního pódia totiž vyrostlo opravdové, ovšem v místě, kde stál v minulosti bar. Ten byl tak přesunutý o několik metrů dál.

Zpět však k samotnému průběhu akce. Na pódiu se již po několikáté představila kapela s názvem, který má původ v řecké filozofii A- peiron což znamená neomezená, neohraničená hmota. Dalo by se tak možná říci, že kapela A-peiron, je kapela bez hranic.

Tak to ve Veltrubech opravdu v několika okamžicích vypadalo. Kapelník Vladimír Michálek společně s bubeníkem Michalem Večeřílkem, zpěvákem a kytaristou Milanem Zajícem, basistou Kamilem Novákem, klávesistou a zpěvákem Milanem Bártou a zpěvákem a kytaristou Davidem Minaříkem místním předvedli, že umí zahrát hity od skupiny Harlej, stejně tak jako předělávku na slavnou Non stop.

Milan Bárta pak perfektně zapěl hit od místní kapely Telegraf Křídla andělů, čímž si vysloužil velký potlesk, s ním samozřejmě celá kapela.

Během večera se však na pódiu objevili ještě další hudebníci. A-peiron totiž do svých řad přizval i dva šipkaře Miroslava Loudáta a předsedu klubu a vedoucího družstva ŠK Střelky Veltruby, Jiřího Zápotockého.

Nejprve Miroslav Loudát usedl ke své nové sestavě bubínků a několik písniček společně s kapelou odehrál.

Ze sálu se ozývalo nejen tleskání, ale také volání jeho jména. Bylo zkrátka vidět, že mezi přítomnými má nejen A-peiron, ale také bubeník Miroslav Loudát, své fanoušky.

Zanedlouho se na pódiu Kulturního domu ve Veltrubech objevil i druhý místní muzikant.

Jiří Zápotocký se chopil mikrofonu a před lidmi na tanečním parketu zazpíval. Jednu z písniček věnoval své manželce Petře, která právě slavila narozeniny.

Jiří však pouze u zpěvu nezůstal, půjčil si elektrickou kytaru a všem dokázal, že nemá jen zajímavý hlas, ale ani hudební nástroje mu nejsou cizí.

I on sklidil velký aplaus od přítomných plesajících návštěvníků.

Ačkoli se ples veltrubských šipkařů nesl spíše v duchu rockové zábavy, nechyběla na něm tombola.

Hostě si mohli po celý večer kupovat různobarevné lístečky, ze kterých se pak tombola losovala. Při vyhlašování jednotlivých vylosovaných čísel a barev lístečků pak vznikaly mnohdy šumy a lidé si pletli barvy. Vznikaly tak úsměvné situace plané radosti. Po rozdání tomboly večer pokračoval.

Mnozí účastníci končili až za brzkého rána po rozednění, však jim také změna času na letní hodinu tančení a zábavy ubrala.