S jeho působením na Kolínsku jsou spojeny i obce Kutlíře, Chrášťany, Cerhenice, Křečhoř a Kolín.

Rodák z Kutlíř u Kolína

Jan Antonín Prokůpek jednoznačně patří mezi nejpřednější osobnosti nejstarší selské generace zemědělských a národních buditelů. Jeho celoživotní snahou bylo povznesení kulturní úrovně rolnického stavu a rozšíření pokroku a osvěty na českém a moravském venkově. Prokůpkovo dílo a životní filozofie byly zdrojem národní síly a podnětem pro růst kulturního, ale i hospodářského pokroku tehdejší doby.

První záznam o rodě Prokůpků v Kutlířích pochází z druhé poloviny 17. století, kdy se Matěj Prokůpek přiženil do Kutlíř na Miškovský statek.

A i když později hospodařili na tomto Prookůpkově statku hospodáři jiného jména, opravili si podle jména statku také svá příjmení. Rodný statek Jana Antonína Prokůpka vznikl v polovině 18. století. Jan Antonín se narodil 29. července 1832 v Kutlířích u Kolína.

První článek psal ve 24 letech

Pilná četba a zájem o zemědělskou problematiku ho vedly k tomu, že již ve 24 letech napsal článek, zabývající se osevním postupem a problematikou hospodaření s chlévskou mrvou.

Své znalosti čerpal z novin a odborných listů, četl knihy odborné i beletrii a vše čemu se teoreticky naučil, vyzkoušel prakticky na svém hospodářství a dobré poznatky se snažil rozšířit dále v podobě populárně psaných článků, které měly u čtenářů velký ohlas.

Od svých třiceti let inklinoval k drobné buditelské práci a začal psát epištoly k rolnickému stavu, ve kterých upozorňoval sedláky na jejich povinnosti, ale zároveň obhajoval jejich spravedlivá práva. Prokůpek byl národohospodář samorostlého stylu.

Upozorňoval, že k dosažení úspěchu je potřeba se starat o zvýšení sklizně, pečovat o zužitkování zemědělských výrobků tak, aby přineslo co největší zisk.

Propagoval myšlenku, že ke zvýšení sklizně má napomáhat patřičnými živinami opatřená půda, které je potřeba dodávat prostřednictvím umělých hnojiv. Byl jedním z prvních rolníků, který používal strojená hnojiva v Čechách i v celém Rakousku.

Spoluzaložil továrnu

Snaha umožnit rolníkům za přiměřenou cenu nákup strojených hnojiv ho vedla k tomu, že založil spolu s Františkem Horským, majitelem kolínského panství, Akciovou továrnu na výrobu umělých hnojiv a lučebnin v Kolíně.

V této společnosti od 25. března 1900 zastával funkci místopředsedy správní rady a 23. března 1907 byl zvolen předsedou správní rady tohoto důležitého chemického podniku.

Tuto funkci pak zastával až do své smrti.

Prokůpek, který se od 60. let tak horlivě účastnil spolkového a hospodářského života v Kolíně, tehdy vystihl skutečnost, že hospodářské spolky mohou správně plnit své poslání jen tehdy, budou-li umět na své činnosti zainteresovat nejširší vrstvy rolnictva.

Proto se snažil jako předseda Hospodářsko - průmyslové jednoty kolínské provést organizační decentralizaci zřizováním hospodářských besídek, které měly být zřízeny ve všech významnějších venkovských střediscích, a měly umožnit okresní jednotě nejvýhodnější rozprostření činností do všech oblastí okresu.

Již na valném shromáždění Hospodářsko – průmyslové jednoty kolínské dne 18. února 1883 zdůrazňoval důležitost rolnických besed a přimlouval se za jejich zakládání na kolínském okrese.

Jako předseda kolínské jednoty byl dne 30. července 1884 zvolen do výboru Zemědělské rady, nejprve jako zástupce kolínského okresu, později jako zástupce Ústřední hospodářské společnosti a konečně jako odborník, jmenovaný zemským výborem Českého království.

Pohřeb za účasti osobností

Prokůpek s manželkou odešel na odpočinek do Prahy, kde 25. února 1915 zemřel.

Byl pohřben za velké účasti významných osobností i svých krajanů dne 28. února 1915 na křečhořském hřbitově. Sedm let po jeho smrti byla na rodném statku v Kutlířích odhalena pamětní deska za účasti celého kraje a reprezentantů agrární strany.