Posvícení a lidové veselí patřilo již od středověku neodmyslitelně k sobě. Konalo se v různé dny na konci letního období a zvláště na podzim. Většinou se slavilo ve výročí vysvěcení chrámu nebo také v den svátku světce, kterému byl místní kostel či kaple zasvěcen. V lidovém prostředí bylo posvícení jakousi druhou oslavou ukončení sklizně a v předkřesťanském světě díkůvzdáním za sklizenou úrodu, povětšinou spojeným s obětováním domácího zvířete /kohouta, kozla apod./.

Posvícení oslavoval hojně jak lid venkovský tak i obyvatelé měst. Často velice divoké oslavy byly po staletí trnem v oku církvi i samotnému panovníkovi. Když však císař Josef II. za své vlády nařídil slavit posvícení v celé zemi pouze v jediném termínu a to vždy v neděli po sv. Havlu /16. října/, jistě netušil, jak se lidé k novému příkazu postaví. Jeho poddaní vyřešili záležitost skutečně originálně. Nejenže nepřestali slavit to „své“ posvícení, ale začali oslavovat i to druhé, nařízené jim samotným císařem pánem. A tak i Kouřim má již několik let posvícení dvě. Město slaví své posvícení na sv. Ludmilu, skanzen pak na sv. Havla.

A co bude ve skanzenu k vidění a slyšení? Po celý den budou vyhrávat muziky – Tomášovka z Kutné Hory, hudba Václava Skalníka z Kouřimi a harmonikář Pepa Matura z Rašovic; pro malé i velké diváky pak Klemprdovo kočovné divadlo z Kolína nabídne dvě pohádková vystoupení pod názvem „Poslední čarovná růže“ v 10.30 a ve 13.30 hodin. Folklorní soubor Gaudeamus a dětský folklorní soubor Vrbina v 11.30 a ve 14.30 hodin zpestří již tak bohatý kulturní program. A rovněž po delší době přijede i mistr biče Pavla Votápka z Mezouně u Karlštejna.

Tradičně se budou v chalupách péct sváteční koláče a vařit povidla, v troubě kachlového sporáku bude vonět posvícenská kachna a před chalupou se bude krouhat zelí. Nezůstane však pouze u tohoto; chalupy budou opět plné nádherných ukázek lidové tvorby a drobné řemeslné práce, které určitě dotvoří posvícenskou náladu.