Nemusíte se trápit s hledáním odpovědi. Kouřimský skanzen vám velice rád na tyto otázky sám odpoví. Protože v letošním roce vycházejí letnicové (církevně Svatodušní) svátky oficiálně na druhý květnový víkend, trošku jsme předběhli jejich slavení a spojili je s oslavami májů. 3. května tedy stačí přijet do skanzenu a zde se s průběhem těchto zajímavých slavností seznámit; shlédnete nejen nádherný květnový lidový zvyk, ale poznáte i něco navíc. Letnicové věnčení kříže a hospody je dnes dávno zapomenuto, ale protože jde o atraktivní a poutavou událost, bude určitě stát za vidění.
A co tedy všechno pod vysokou májí v kouřimském skanzenu uvidíte? Cestu mládenců za svými vyvolenými s májíčkem, muzikou a tancem, provádění děvčat kolem májek, vážnější pasáž s věnčením svatého kříže a naopak rozdováděné ověnčování hospody (to vše v 11 a ve 14 hodin), dále vystoupení na lidové téma tanečního divadla Ballata (11.45 a ve 14.45 hodin), Dřevěné divadlo Jana Hrubce a pohádku Princezna na hrášku (10.30 a ve 13.30 hodin), muziku Tomášovku a samozřejmě nezbytné předvádění řemesel a lidové tvorby.

Lehké připomenutí toho, co vlastně byly Letnicové svátky

Padesát dnů po velikonočních svátcích se slavívaly svátky svatodušní, v lidovém prostředí známé jako letnice. Protože se při nich květy /růžemi/ bohatě zdobily chrámové oltáře, nazývaly se také rozálie. Boží hod svatodušní, svátek Seslání Ducha svatého, mohl připadnout na dny od 10. května do 13. června.Ve Starém zákoně se padesátý den po velikonocích připomínal jako den, kdy Mojžíš na hoře Sinaj obdržel Desatero.
Také lidové letnice, podobně jako svátky vánoční a velikonoční, navazovaly na tradici předkřesťanských svátků. Český kronikář Kosmas psal k roku 1092 o knížeti Břetislavovi II., že vyháněl ze země čarodějníky, věštce a hadače pohanské.

Mimo církevních oslav byly letnice doprovázeny bujarými oslavami, hostinami, tancem a zpěvem. Stavení se v sobotu uklízelo a vyzdobilo se zelenými ratolestmi a květy; ozdobil se svatý kout u stolu. Svátky byly spojené s nejrůznějšími pověrami, zvláště s bojem proti čarodějnicím. Podobně jako v noci před svátkem sv. Filipa a Jakuba, také o letnicích vycházeli chasníci na náves a práskáním bičů se čarodějnice snažili zahnat. Na mnoha místech se rovněž obcházely meze a hraniční kameny. Při těchto obchůzkách se kameny opravovaly, kontrolovaly a také se řešily sousedské spory. U některých mezníků dostávali chlapci výprask, aby si pamatovali, kde hranice pozemků leží.

V Čechách jsou letnice spojené rovněž se stavěním májů a se zvyky mládeže, které k tomuto období patří.
Velice pěkně popisuje letnice na Kouřimsku Čeněk Zíbrt ve své knize "Veselé chvíle v životě lidu českého". Připomeňme si několika řádky tyto zábavy : "Na svatodušní hod zarážejí na Kouřimsku některé dívce před chalupu až 7 májek : 6 dokola, sedmou uprostřed s březovým věncem, okrášlenou kytkou z jarních bylin. V úterý po svátcích je teprve odklízejí. Stavění májek trvá do úsvitu. Mládenci se sejdou po obědě na návsi a jdou do hospody, kde na ně čekají muzikanti. Vezmou lipový talíř - okrouhlík - provrtají do jeho středu otvor a do něj zarazí březovou nebo jedlovou májíčku. Na korunku máječky připnou červenou tkanici a ovinou jí kmínek. Pod májkou leží na talířku zelený věnec, ovinutý šátkem, a pod talířem pokladnice. Nejstarší mládenec vezme májku, druhý sklenici piva a třetí sklenku kořalky. Společně s hudbou jdou obcí do míst, kde postavili v noci májky. Chlapec s májkou vejde do chalupy, ve které čeká dívka, oblečená většinou v bílém. Dívku vyvede z domu k májce. Zde za doprovodu muziky si s dívkou zatančí a poté ji připíjí. Po obejití vsi odejdou všichni do hospody, kde jedí a pijí za peníze, které musí dáti dívky".

Dalibor Hobl