„Oratorium původně vzniklo k 590 výročí upálení Jana Husa. Při premiéře bylo na scéně dvacet účinkujících, ale s tak rozsáhlým projektem se jen těžko jezdí na vystoupení po celé zemi. Česká husitská církev přišla s myšlenkou z oratoria udělat komorní pásmo, a to mělo premiéru nedaleko od vás v klášteře na Sázavě. V současné době pásmo provádíme se sopranistkou Ditou Vích – Hořínkovou,“ říká autor hudby i textu Richard Pachman.

Texty vycházející z Husových kázání, myšlenek a korespondence sugestivně spojuje a provází hudba od vlastně moderní až po gotickou, nepřehlédnutelná je schopnost obou protagonistů reagovat a přizpůsobit se danému prostředí. V zámeckém kostele sestupovali mezi diváky, procházeli okolo nich, nenásilně je tak vtahovali do děje, zapojovali do atmosféry a občas je měnili v rovnocenné herecké partnery. Nepřehlédnutelná a smysl díla vlastně zdůrazňující je i strohost a prostota používaných kostýmů, kulisy vytváří jen prostor a předměty, které do něj patří.

„Každé místo má svou osobitou náladu, své vnitřní napětí. Když se s nimi sjednotíte a vyctíte ho, můžete dát své práci mnoho navíc, můžete přebírat ale i předávat tamní duchovní náboj. A kde ho hledat silnější, než v sakrálních stavbách. Vlastně díky tomu je každé provedení pásma jiné a neopakovatelné,“ vysvětluje autor.

Doba husitská je dodnes, díky zkreslenému výkladu dějin komunistickým školstvím, často chápána jako výhradně pozitivní část naší minulosti. Skutečnost je ale poněkud jiná.

„Mistr Jan Hus ale přece nebyl husita. Šlo o to ukázat ho jako obyčejného člověka i jako úžasně morálně silnou a významnou historickou osobnost. Z jeho orespondence třeba pochází slova, proč odchází z rodného Husince na studia. Píše, že chce být vážen lidem a mít lepší suknici… Jako silný protipól k rozhodnutí studovat vlastně kvůli usnadnění dalšího života je zachovaný záznam z Kostnice. Kdyby odvolal své učení, nejen že by si zachránil život, ale mohl získat úřad církevního dozorce nad kacířstvím pro celou Evropu…Spousta věcí z jeho života je stálce málo známá. Ví se třeba o jeho modernizaci češtiny, ale tušili jste, že právě Jan Hus vymyslel rejstřík, seznam, který najdete na konci většiny knížek?“ doplňuje Richard Pachman.

Autor oratoria Mistr Jan Hus se nevěnuje pouze hudbě. Napsal několik pozoruhodných knížek, některé o starém Egyptě. Řadí se i mezi úspěšné malíře. Jeho oleje jakoby na diváka mluvily a nabízely mu možnost vstřebat jejich meditativní sílu, vyzařovanou pozitivní energii. Malíř nejraděj tvoří přímo pro konkrétní místo, daný interiér. Je přesvědčen, že každý má svou specifickou energii a právě obraz jí dokáže znásobit a předat dál.

Oratorium Mistr Jan Hus bylo provedeno v rámci třetího ročníku Hudebního potkávání v Kostelci nad Černými lesy. Zájemce o ojedinělé hudební projekty v nejbližší době ještě 8. července čeká kytarový koncert Jaromíry Ježkové. 10. července flétnový koncert Flautus Vocis.

Pavel Pávek