K první desce kapelu katapultovalo vítězství v soutěži Rock Nymburk 2007, v němž Pěchota zvítězila u odborné poroty a třetí místo ji přiřkli přítomní diváci. Cenou za vítězství byly frekvence ve studiu, kapela si tehdy přikoupila další a natočila svůj debut, který pojmenovala G 8. Že je Pěchota soutěžní kapelou, dokázala o rok později, kdy zvítězila dokonce na mezinárodním klání Jesien Muzyczna 2008 v polském Grodkóvě.

„Dozvěděli jsme se o něm někdy počátkem srpna a spíše z legrace jsme tam poslali naše tři MP3. K našemu překvapení nám na začátku listopadu pořadatelé oznámili, že jsme byli vybráni odbornou porotou do dvoudenního finále, a záhy jsme dostali oficiální pozvání,“ vzpomínají muzikanti na loňskou polovinu listopadu.

Na pódium šli v sobotu jako třetí v pořadí. „To, co následovalo, nám vyrazilo dech. Během chvíle byl sál úplně narvaný, lidi křepčili pod jevištěm, porota kývala hlavami, zvukař to roztancoval u pultu. Prostě polské publikum bylo úžasné, vstřícné a dávalo nám to najevo, jak se patří. Vyšlo to i nám, byl to zkrátka skvělý koncert po všech stránkách,“ líčí hudebníci. Druhý den se pak na koncertu nejlepších osmi kapel dozvěděli, že jako první zahraniční kapela tento festival vyhráli.

V těchto úspěšných časech by ani ve snu nikoho z kapely nenapadlo, že by měli řešit personální změny. „Padlo to na nás jako deka, Honza se rozhodl řešit svoji situaci, což mu nikdo nemůže zazlívat, ba naopak, všichni si myslíme, že udělal krok správným směrem. Jemu osobně to určitě pomohlo a všichni mu to přejeme,“ vysvětluje kapela na svých internetových stránkách.

Novou desku už tak natáčel nový zpěvák Mirek Kohout, který v únoru nahradil Honzu Koudelku, syna známého frontmana kapely Benefit. „Měl to docela těžké, během tří měsíců se musel naučit starý repertoár, současně s námi dělal nové písničky na druhou desku. Takže start to byl opravdu raketový, ale zvládl to a mělo by to být už jenom lepší a lepší. V podstatě se stále ještě poznáváme,“ říká o něm bubeník Milan Vipler. Páteř kapely kytaristé Matěj Koudelka a Ondřej Pátek i basista Václav Kalaš táhnou hudební káru zvanou Pěchota dál.

Stejně jako prvotina i druhá deska obsahuje osm písniček, texty ke všem napsal nehrající člen kapely Jiří Modranský, hudebně se opět jedná o styl crossover neboli nu–metal.

Desku otevírá skladba Exekuce s veršem „horší než smrt jsou jenom daně“ a kytarové sólo. Distanc je pak nejvíce stylově věrná nu – metalu, hudebně nadupaná a s fórkem v závěru. I na druhé desce textař Modranský řeší závažná témata, v tomto případě ekologii ve skladbě Apokalypsa. Refrén „teplota stoupá, země se vyléčí z nemoci, která jméno má člověk,“ však zní zprvu jako fráze, při častějším opakování však svádí ke společnému zpěvu. Deska ale není jen bohapustým nářezem, ve Stereotypu zazní v úvodu akustická kytara a bicí se rozjíždějí až baladicky, stejně tak Zkurvená začíná lehounkou kytarovou vyhrávkou.

Přestože kapela změnila studio, desku natáčela v tom pojmenovaném B&B v Jámách u Žďáru nad Sázavou, i tentokrát je zvuk čitelný, je rozumět zpěvu, a přitom hodně hutný. “Měli jsme tam skvělého zvukaře Vladimíra Budíka ze Žďáru nad Sázavou, který už základy natočil tak dobře, že jsme při míchačce dělali už jenom minimální úpravy. Je prostě skvělý a při natáčení nám pomohl i s aranžemi, naučil nás i další bezva věci, co se týká samotného nahrávání. Další desku chceme dělat rozhodně opět s ním. A protože jsme se trochu během natáčení poznali, další spolupráce by měla být ještě lepší,“ je přesvědčený Milan Vipler.

Nová deska by měla Pěchotu posunout zase dál – už 17. září ji představí posluchačům pořadu Hard and Heavy na Rádiu 1, živě ji pak pokřtí 25. září v rockovém klubu Maka bar v Říčanech u Prahy.

Zdeněk Hejduk