Příchozí se mohou těšit na vystoupení známých umělců, jako je Martin Maxa, Josef IX. & Ultrablue, 05 & Radeček, Pontiac, Jitka Zelenková, Jana Chládková, Rock & Larm, Bear Band, Šivelanka ze Strážnice, dobrou náladu budou příchozím rozdávat i děti z MŠ Chrášťany a ZŠ Bylany či dechový orchestr Poděbradka. Součástí programu bude také výstava historické zemědělské techniky, hasičské techniky, vojenské techniky a zbraní a přehlídka motocyklů všech značek. Vystoupí mažoretky Rondo, připraveny jsou ukázky z vystoupení cirkusu Berousek, poutavé šermířské souboje, orientální tance v podání půvabných tanečnic Amirah Malikadžamila i velký ohňostroj. Oslavy zakončí taneční zábava se skupinou Telegraf. Vstup na všechny součásti programu je samozřejmě zdarma.

Z historie obce
Vlastní ves vznikla v raném středověku na místě významného pravěkého osídlení. Svatoprokopské legendy z 11. století uvádějí Chotouň kolem roku 978 jako rodiště sv. Prokopa.
Další písemnou zmínkou se připomíná roku 1249 jako majetek olomouckého biskupství. Jím byla až do roku 1437, kdy přešla do vlastnictví pánů z Kunštátu a Poděbrad, pozdějších knížat minstrberských. Součástí poděbradského panství, které od roku 1495 náleželo české královské komoře, byla podstatná část vesnice až do zániku poddanství v roce 1848. V polovině 16. století se v Chotouni nacházely tři svobodné dvory a dvanáct poddanských usedlostí, z nichž dvě náležely k černokosteleckému panství.
V době třicetileté války (roku 1632) byla vesnice vydrancována a vypálena císařským vojskem, ale již v polovině 17. století byla z větší části obnovena. V roce 1654 zde bylo obydleno jedenáct, a o sto let později šestnáct usedlostí. Na konci 19. a v první polovině 20. století zde žilo téměř 500 obyvatel.
Neblahý dopad na novodobé dějiny Chotouně, která v minulosti náležela mezi nejbohatší zemědělské vesnice na Kouřimsku, měla násilně prováděná kolektivizace v letech 1949 – 1950. Přinesla zpřetrhání vazeb zdejších selských rodin k jejich tradičnímu majetku a způsobila i postupnou ztrátu významu obce a rychlý úbytek obyvatel. V současnosti je místní částí Obce Chrášťany a žije zde přibližně 120 obyvatel.

Chotouň dnes
Muzeum traktorů a zemědělské techniky vzniklo v roce 1996 darem historického traktoru Svoboda 12. Dnes má muzeum 45 traktorů, veteránů, 70 stabilních motorů a desítky dalšího nářadí a strojů, od cepu po mlátičku. Majitelem muzea je p. Víša, potomek místního selského rodu Rejholců.
Počátek chovu koní v Chotouni je spojen se Státním statkem Český Brod, který sem v 80. letech minulého století přemístil stádo z Komorců. V roce 1992 koupil stádo koní Václav Luka, aby pokračoval v letité práci šlechtění dostihových koní. Od počátku chotouňského chovu byla odchovaná zvířata orientovaná na dostihový sport. Zdejší koně dosáhli několika významných úspěchů na českých dostihových drahách i v zahraničí. Namátkou můžeme jmenovat – Stín – 3. místo v Českém Derby, Kajetán – 4. místo v Českém Derby, Glogloglo – vítěz mj. v Itálii a SRN, Válečník – vítěz několika dostihů v Pardubicích aj., Chennai – dvouletá klisna roku. Není pochyb, že největšího historického úspěchu dosáhl hnědák Cipísek, který se v Boháčově statku čp. 25 narodil. V počátku dostihové kariéry byl na zdejších polích i trénován. Cipísek vyhrál v roce 1996 Velkou Pardubickou a porazil tehdy předurčené favority z Anglie v tehdejším časovém rekordu tohoto dostihu. Jeho matka Cecilka dala život 13 potomkům, z nichž Cipís a Ciecienta závodí i v současné době. Nyní je „u Boháčů“ ustájeno na 50 koní.

Sv. Prokop
Přesné datum světcova narození není známo a různé prameny se v tomto datu odlišují. Údajným místem narození byl tzv. Svatoprokopský dvorec, jenž se nachází v těsném sousedství kostela. I nyní je zde patrné okno místnosti, kde se měl podle pozdější tradice sv. Prokop narodit.
Pro svou znalost slovanského jazyka, který studoval na Vyšehradě, stal se sv. Prokop kanovníkem a knězem. Podle tehdejšího zvyku se oženil a měl syna Jimrama. Pro svou oddanost k Bohu nakonec opustil rodný dvůr a stal se mnichem řádu sv. Benedikta v Břevnovském klášteře. Kolem r. 1009 se uchýlil do soukromí „sázavské celly“. V jeskyni, kde přebýval, se věnoval nejen modlitbě a rozjímání, ale také tvrdé fyzické práci. Pověst o zbožném muži v sázavské samotě se rychle šířila po celé zemi a lidé k němu začali přicházet ve stále větším počtu. Ujímal se chudých a sirotků a pomáhal i jako lidový lékař. Nedaleko své jeskyně si poustevník Prokop vystavěl skromný kostelík ke cti Panny Marie a sv. Jana Křtitele, který se pak stal jádrem budoucího kláštera. Ke vzniku sázavského kláštera se váže i jedna z legend, kdy se český kníže Oldřich při lovu ve zdejších pustinách setkal s poustevníkem Prokopem. Vladař, kterého sv. Prokop upoutal svou mravností, šlechetností a vzděláním, ho učinil svým zpovědníkem a přislíbil zbudování kláštera. Prokop přijal jeho nabídku a již r. 1032 stál na Sázavě chrám, při něm pak klášter, kde se kolem r. 1033 stal opatem a sloužil bohoslužby v jazyce slovanském. Klášter se stal centrem literatury cyrilské, odkud vzešlo i proslulé remešské evangelium, na něž králové francouzští skládali korunovační přísahu. Sv. Prokop zemřel r. 1053 na Sázavě. K uctění světcovy památky se nachází v chotouňském kostele pamětní deska. Dočteme se na ní důležitá data jeho života včetně jeho vyhlášení za svatého (4. 7. 1204).

Nejvýznamnější památky obce
Areál tzv. Svatoprokopského dvora (čp. 43) s kostelem sv. Prokopa. Stojí údajně na místě legendárního dvorce, v němž se narodil zemský světec Prokop. V současnosti je kostel spravován Římskokatolickou farností Pečky.
Pověstmi opředená studánka sv. Prokopa (zvaná též „Prokopka“) s barokní světcovou sochou z roku 1708.
Objekt bývalého lázeňského domu, založený nákladem Antonína Dubeneckého po roce 1759.
Kamenný kříž z roku 1849.
Barokní výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století.
Na návrší na okraji obce mohyla s kamenným křížem z roku 1808, která označuje konec tzv. Čertovy brázdy

Jak vzniklo jméno vsi
Pro vznik názvu obce Chotouň mají historikové několik různých vysvětlení. Jméno mohlo vzniknout od slova choditi (s významem slova hlídati, střežiti) nebo od vlastního osobního jména Chotún. Eventuálním vysvětlením původu je také odvození od někdejšího názvu potoka Hotunie.