Hlavním a jediným protagonistou v něm byl skladatel, klavírista, zpěvák a příležitostný herec Jaroslav Uhlíř, který bavil děti hned od úvodní skladby, kdy se přítomní hned roztleskali do rytmu, aby vzápětí přidali společné zpívání či kolébání se do rytmu s rukama nad hlavou či vzájemně propletenými.

Kromě poslechu a zpěvu písniček z filmových a televizních pohádek i dalších nesmrtelných melodií z dílny Uhlíře a Svěráka hádaly děti podle nahraných zvuků zvíře, ten kdo slavil ten den narozeniny, dostal jako dárek písničku Narozeninová zazpívanou nejen Jaroslavem Uhlířem, ale i stovkami malých hrdel.

Nechyběl ani „telefonát“ souputníkovi a textařovi Zdeňku Svěrákovi a rozhovor s ním o zvířátkách. Pravé nadšení nastalo na úplný závěr, kdy Jaroslav Uhlíř nejdříve ve směsce zazpíval jak písničky, které ten den už zazněly, ale i další a jako úplnou tečku za dupání, zpívání a tancování publika pak písničku Není nutno.

To už zpívaly i všechny učitelky, při odchodu ze sálu čekaly ještě na malé návštěvníky tašky sponzorských dárků i s něčím malým na zub rozdávané milými hosteskami i kocourem v nadpřirozené velikosti.

Zdeněk Hejduk