Pane sbormistře, jak jste objevil sbor Cantores cantant?

Sbor Cantores cantant jsem znal již od jeho založení od roku 2013. Sbormistr a zároveň můj přítel Petr Hlavatý mě často zval ke spolupráci se sborem. Spolupracoval jsem na několika projektech nejen jako sólista, ale i jako sborový zpěvák. Společně s tímto hudebním tělesem jsem nastudoval slavné Dvořákovo Stabat mater, Mozartovu Korunovační mši a Requiem a Rybovu Českou mši vánoční. Vždy to byla krásná spolupráce. Je nutno podotknout, že pěvecká úroveň a profesionalita sboru byla a je obdivuhodná. Zpěváci, kteří ve sboru účinkují, jsou vždy skvěle připraveni a svými výkony, domnívám se, mohou konkurovat profesionálním tělesům.

Představil jste se nám jako zpěvák. Proč tedy sbormistr?

Jak se obecně a správně traduje „vše se vším souvisí“. Spojení profese zpěváka a sbormistra se nevylučuje, spíše doplňuje. Když mi bylo 17 let, měl jsem možnost navštívit s mým bývalým profesorem Jiřím Strejcem (varhaníkem katedrály sv. Ducha v Hradci Králové) koncert, na němž vystupoval basista Petr Hlavatý – zakladatel sboru Cantores cantant. Jeho hlas a pěvecký přednes mě upoutal. Během následujících měsíců jsem u něho absolvoval několik hodin zpěvu a úspěšně jsem vykonal přijímací zkoušky na konzervatoř. Sbormistrem Cantores cantant jsem se stal z úcty k osobě Petra Hlavatého a z pocitu odpovědnosti k členům sboru po náhlém odchodu jeho zakladatele. Po pohřbu, na kterém sbor Cantores cantant zazpíval Mozartovo Requiem, jsem byl osloven členy sboru, zda bych nechtěl převzít roli sbormistra. Pochopil jsem, že v tento moment se píše další osud Cantores cantant ve smyslu „být či nebýt”. Po krátké úvaze jsem souhlasil. Sboru jsem představil svou vizi a bylo rozhodnuto.

Jaké tedy byly vaše začátky sbormistra?

No jaké (smích). Jako když něco děláte poprvé a nesmí to nikdo poznat. Myslím, že to vše probíhalo v pohodě. Mám to štěstí, že od roku 2004 zpívám v profesionálních sborech, na koncertech v Čechách i v zahraničí. Přezpíval jsem mnoho repertoáru s mnoha sbormistry a dirigenty. Jak s nadsázkou říkám, kdo jiný může lépe dělat sbormistra, než praxí a lety protřelý sborista. K tomu bych ještě dodal, že převzetí Cantores Cantant přišlo ve správný moment v mém životě. Uvažoval jsem totiž o posunu svého působení k činnosti koncepční, organizační, ale zejména tvůrčí a manažerské. Použiji další rčení - „nic není náhoda”.

A jakou úlohu má ve sboru vlastně sbormistr?

Sbormistr má funkci zcela zásadní a klíčovou, bez něj by sbor neexistoval. Především je třeba motivovat členy sboru k dosažení maximálně kvalitního výkonu - zejména vzbudit nadšení a elán u amatérských těles pro zkouškový proces ve volném čase. Sbormistr zároveň vede soubor po stránce pěvecké, interpretační a obecně hudební. Stručně řečeno má sbormistr za úkol stmelit kolektiv ke společným postupům. Důležité je také sestavit zajímavou a vyváženou dramaturgii. Sbormistr plní rovněž úlohu manažera. Bez schopnosti zajistit sboru předvedení nastudovaných kompozic před diváky, by postrádala existence sboru smysl.

A jak hodnotíte rok 2018?

Rok 2018 byl pro nás všechny velice náročný. Ať se to týká zcela nového repertoáru nebo i počtu koncertů. Koncertních vystoupení bylo celkem 18 (Kolín, Broumov, Kutná hora, Chotěborky, Rybná nad Zdobnicí, Katedrála sv. Víta v Praze a další). Nastudovali jsme 14 nových náročných titulů: např. Requiem G. Verdiho nebo Stabat mater G. Rossiniho. Z českých skladeb jsme uvedli Otvírání studánek B. Martinů. Se sborem spolupracovalo pět významných českých varhaníků a třináct sólistů. Mohu tedy zcela zodpovědně konstatovat, že sezóna 2018 byla velmi úspěšná. Důkazem toho je více než 3500 (věřím, že) spokojených diváků.

Jaký bude rok 2019?

Pro rok 2019 se mi podařilo zajistit již 15 koncertů. Domnívám se, že tento počet není konečný. Dne 15. března budeme reprezentovat město Kolín v katedrále sv. Štěpána ve Vídni. Dále nás čekají: koncert v Kutné Hoře, velikonoční koncert v Kolíně, koncert ke dni Matek v kolínské synagoze a vánoční koncert v chrámu sv. Bartoloměje. Pro nácvik na zmíněné koncerty je důležité také zázemí a podpora, kterou sboru poskytuje ZUŠ Fr. Kmocha a město Kolín, se kterým úzce spolupracujeme.

A Vaše přání na rok 2019?

Mým přáním je rozšířit počet členů sboru. Jak ve sborech bývá tradicí, postrádáme hlavně pány pěvce - tenory a basy. Pěvkyně - slečny a paní jsou samozřejmě také vítány. Dovoluji si tedy oslovit vaše čtenáře, kteří nás slyšeli a chtějí si zpestřit život hudbou – zpěvem, ať nám napíší na email: cantorescantant@seznam.cz nebo zavolají do ZUŠ Fr. Kmocha (tel.: 321 742 954 Mgr. Irena Svobodová). Zkoušíme každou neděli od 17 hod v ZUŠ Kolín.

Co nám prozradíte na sebe?

Věřím, že otázka směřuje k profesnímu životu, nikoliv k mým stinným stránkám … Stručně tedy shrnu své dosavadní působení. Pocházím z města Broumova z hudební rodiny. Mám 4 sourozence. Můj otec je broumovským varhaníkem.
Nejprve jsem se věnoval hře na varhany, poté jsem vystudoval konzervatoř a Akademii múzických umění v Praze - obor sólový zpěv. Spolupracoval jsem s Pražskou komorní filharmonií, Pražským komorním orchestrem, Filharmonií Bohuslava Martinů, Filharmonií Hradec Králové, Komorní filharmonií Pardubice. Zpíval jsem v mnoha profesionálních sborech a vystupoval ve všech evropských zemích, Izraeli a také na Kanárských ostrovech.
V letech 2010-2018 jsem byl členem souboru opery Národního divadla v Praze. V současné době se věnuji vydavatelské činnosti a propagaci soudobé hudby.
Zároveň vymýšlím a uvádím v život projekty, které mají ochraňovat a propagovat naše nehmotné bohatství – hudbu, kterou nám zde zanechali naši předkové.