VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fuchsová: Kdybych po třicáté knize už nic nevydala, jsem spokojená

Kolín/ROZHOVOR/ - Irena Fuchsová s cigaretou. „Ty jsi jako jeden můj pražský kamarád, který mě hodinu u kafe fotil, jak kouřím," mává nade mnou rukou. „Já jenom vyměním objektiv a dám pokoj," odpovídám. „Vyměň všechno, vyměň i mě," směje se.

5.7.2013
SDÍLEJ:

Spisovatelka Irena FuchsováFoto: Deník/ Jakub Šťástka

Kolínská spisovatelka Irena Fuchsová má v současnosti rozepsané čtyři knihy. A vydaných jich má tolik, že ani nevěděla, že jí vychází jubilejní třicátá kniha. „Když jsem v květnu připravovala text na zadní stranu této „třicítky", několikrát jsem počítala, kolik jich už mám vydaných a pokaždé mi vyšlo jiné číslo," vypráví. „Tak jsem si začernila druhá vydání a konečně jsem se dopočítala."

Chvilku se bavíme i o jejím členství v kolínském zastupitelstvu. „Jsem taková chodníková zastupitelka," říká smířeně. „Lidé mě znají, tak mě zastavují na chodníku, postěžují si a já jim poradím, nebo jejich problémy předám dál."

Její třicátá kniha je román a současně velký předěl, protože jak nám řekla, kdyby už nikdy nic nevydala, nevadilo by jí to. Je se svými třiceti knihami spokojená. A tak jsme si o tomto velkém předělu se spisovatelkou Irenou Fuchsovou popovídali.

V čem je třicátá kniha předěl? Pokud si odmyslíme hezké kulaté číslo…

Chci psát romány. Povídky mě už nebaví. Jsou moc krátké. Píšu sice blogy a fejetony, a kdybys mi teď řekl, abych napsala povídku na tři slova: kašna, starosta, trh, tak ti ji do zítřka napíšu. Ale ty to neřekneš, takže nic psát nebudu.

Dobře, tak romány. O čem bude ten další? Kam se chcete vrhnout teď?

Píšu knihu pro děti, malé, velké i staré. Staré děti, to jsme my, dospělí. Je to příběh ze současnosti. O desetiletém klukovi, který svého tatínka nikdy nepoznal, protože ho porazilo auto, než se narodil. Když jsem tuto informaci řekla své dceři, podivila se. „A to je kniha pro děti, když máš hned na začátku mrtvolu?"

Co jste jí na to řekla?

Že jsem tam původně chtěla mít mrtvých víc. Zatím tam je jenom jeden, ale třeba někdo ještě během psaní umře. Smrt patří k životu a kniha bude zachycovat rok života desetiletého kluka.

Píšete si osnovu?

U povídek ne, ale u tohoto románu mám názvy všech kapitol a jejich obsah. Mám už třetinu napsanou, a už teď vím, co všechno se stane a jaký bude konec.

To se ale při psaní nemůže stát nic nepřekvapivého.

Ale může! A také se stane! O to je pro mě psaní zajímavější. Další předěl bude v tom, že název mé jednatřicáté knihy nebude začínat, Když. Tato kniha pro děti se bude jmenovat: Mikuláš, Julie, Josef, Irenka, Klárka, Petr, Alenka…

Z toho knihkupci zešediví, nemyslíte?

Jsou to jména hlavních postav. Panu nakladateli se název líbí, říká, že je originální. A já už vidím obálku! Jména se na ní budou zmenšovat do ztracena. A budou tam nádherné, kreslené ilustrace!

Co je váš kreativní motor? Napsat třicet knih a nebýt vycucaný, to je kumšt…

Motor, motor… Můžu u psaní sedět, to je můj motor. Sedím ráda, protože mě čím dál víc bolí nohy. Kdyby mě nebolely, budu šplhat po horách, skákat padákem, běhat maraton. Když tohle nemůžu, tak mám nohy na trnoži, píšu a je mi krásně.

Vaše třicátá kniha se původně měla jmenovat Když jsme měli doma komouše, je to tak?

To byl pracovní název pro stěžejní část románu, kterou jsem napsala v roce 1992. Tehdy jsme už věděli, že umělecký soubor kolínského divadla, kde jsem pracovala od roku 1968, bude zrušený.

Proč jste měli být zrušeni?

Na radnici v té době byli ve vedení lidé, které nezajímalo kolínské divadlo, a kašpárci v něm jim byli lhostejní. Od listopadu 1989 to nad námi viselo, ale pořád jsme si říkali, že ze středočeských divadel bude zrušená Příbram, a Kolín s Kladnem přežijí. Nepřežil Kolín. Městský úřad k 1. 1. 1993 kolínský umělecký soubor zrušil. Bylo propuštěno skoro sto lidí. Uklízečky, kulisáci, rekvizitáři, vlásenkáři, zvukaři, garderobiérky, truhláři, nápovědy atd. a samozřejmě herci.

Jak to ale souvisí s třicátou knihou?

Začátkem roku 1992 jsem každý večer, když jsem měla volno, chodila psát ke kamarádům, do jejich zálabského domečku. V paneláku by noční klapání stroje, rušilo moji rodinu. A tam jsem ze sebe vypsala všechno, od roku 1968 do roku 1992. A brala jsem to po politické linii.

Co tím myslíte?

Psala jsem o svém životě, o tom, jak a proč jsem vstoupila do komunistické strany, psala jsem o lidech kolem mě, o tom, jak se chovali, co dělali a proč. Dcera se mě jednou zeptala, proč jsem tam vlastně vstoupila, a když jsem jí řekla, že proto, aby tam nebyli jenom ti, kteří v roce 1970, při prověrkách, souhlasili s tím, že k nám 21. srpna 1968 přišli Rusové, aby tam byl i někdo, kdo chce druhým pomoct, ironicky se usmála. „Hm… zase to tvoje sociální cítění."

Brala jste členství ve straně jako stigma?

Většina z nás cítí své předlistopadové členství ve straně jako stigma. Stále. Nejsem výjimka. Začátkem roku 1992 jsem se cítila špinavá, prokletá. Potřebovala jsem tu špínu ze sebe dostat, vypsat se z toho, což se mi podařilo. Napsala jsem 120 stran, a za měsíc jsem šla na operaci, protože se mi v děloze udělal nádor, velký jako pětiměsíční těhotenství. Vyčistila jsem si duši, ale tělo se samo vyčistit nedokázalo. Potom rukopis ležel osmnáct let, pečlivě schovaný. Měla jsem pocit, že se musím od něho držet co nejdál, abych zase neskončila na operaci…

Kdy se to ve vás zlomilo?

Můj pan nakladatel o rukopisu věděl, a pořád ho chtěl vydat, že prý je o romány zájem. V roce 2009 jsem tedy rukopis vytáhla a dcera mi ho přepsala do počítače…

Předpokládám, že jste ale stejně rukopis nějak upravovala.

Čtyři roky jsem v něm ležela, pročítala, přepisovala, dopisovala, ale pořád mi tam něco chybělo, zdržovala jsem vydání, a tak jsme několikrát vydali něco jiného. A pak jsem konečně „našla klíč". Věděla jsem, že tam musím napsat, jak jsem přišla o panenství. Muž, který u toho byl, muž, se kterým mě pojilo mnohaleté přátelství, muž, který měl moji rodinu i mě rád, muž, kterého měla ráda moje rodina, tento muž mi po listopadu 1989, „vrazil kudlu do zad". A pak jsem si řekla, když tam bude tohle, tak ať je tam všechno. A začala jsem rokem 1950, kdy jsem se narodila. Vzniklo z toho něco, co začneš číst a neodtrhneš se.

Autor: Jakub Šťástka

5.7.2013
SDÍLEJ:

SERVIS

annonce-logo

Nabídky práce

+ Podat inzerát

Věda a výzkum - Věda a výzkum Chemičtí technici, chemici 23 000 Kč

Chemičtí technici kontroly kvality, laboranti a pracovníci v příbuzných oborech Výrobní kvalitář. Požadované vzdělání: úso (vyučení s maturitou). Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 23000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: První kontakt:, Tobiášová Marie DiS., tel.: 317073375,777676428, po - pá 8 - 15 hod, , e-mail: m.tobiasova@ais-systeme.de., , Požadavky: , SŠ technického zaměření, praxe v oboru min 3 roky, automotive výhodou, přehled o normách ISO 9000, 2000, ISO TS 16949, QS 9000, VDA, základní znalost nástrojů kvality., Řidičský průkaz sk.B, spolehlivost, samostatnost, flexibilita, znalost práce na PC,, , Náplň práce: , uvolnění výroby, spolupráce s mistry, kontrola operátorů, vystavování vzorků, znalost zákaznických požadavků a jejich uplatňování při výrobě, znalost měření a základů metrologie, dodržování zákaznických specifikací ve výrobě, vytváření dokumentů pro kvalitu, vedení základních přehledových tabulek a statistik, dohled při třídění, proškolování pracovníků. , , Nabízíme: , zázemí stabilní mezinárodní společnosti, nové technologie, příspěvek na stravování, placené přesčasy, bonusový systém, zvláštní prémie., , Pracovní doba:, v režimu nepřetržitého provozu 4 směny - 6 - 18 hod a 18 - 6 hod.. Pracoviště: Ais automotive interior systems, s.r.o.-velký osek, Prokopa Holého, č.p. 780, 281 51 Velký Osek. Informace: Marie Tobiášová, +420 317 073 375,777 676 428.

Výroba - Výroba Pomocní dělníci ve výrobě 12 200 Kč

Pomocní dělníci ve výrobě Pomocní dělníci ve výrobě. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 12200 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: První kontakt:, Vdovičenko Grigorij, e-mail: sattelfest@email.cz, , Náplň práce:, obrábění kovů. , , Požadavky:, základní vzdělání, základní znalosti práce s PC., , Pracovní doba: , 6 - 14:30 hod, 14:30 - 22 hod, 22 - 6 hod, možnost domluvit různou směnnost.. Pracoviště: Sattelfest s.r.o. - provoz, Tovární, č.p. 463, 289 14 Poříčany. Informace: Grigorij Vdovičenko, +420 774 563 373.

Administrativa - Administrativa Administrativní pracovník 25 000 Kč

Všeobecní administrativní pracovníci Administrativní pracovník v technickém oddělení. Požadované vzdělání: úso (vyučení s maturitou). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč, mzda max. 27000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: První kontakt:, telefonicky: Hálová Gabriela, tel.: 606 684 092 Po - Pá 6.00 - 15.00 hod,, e-mailem: halova@vskolin.cz,, osobně: po předchozí telefonické domluvě., , Náplň práce : , Příprava staveb v technickém oddělení., , Požadujeme: , Samostatnost, časová flexibilita, komunikativnost, pečlivost., Vzdělání technického směru, řidičský průkaz sk.B. , Dobrý zdravotní stav., Trestní bezúhonnost., , Vhodné i pro absolventy škol., , Zaměstanecké výhody: , Penzijní fond, stravné, 13tý plat., , Pracovní doba:, 6 - 15 hod.. Pracoviště: Výstavba sítí kolín a.s. pracoviště, 280 02 Kolín 2. Informace: Gabriela Hálová, +420 606 684 092.

Řemeslné práce - Řemeslné práce Svářeč 24 000 Kč

Svářeči Svářeč kovů. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 24000 kč, mzda max. 26000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: První kontakt: , Braňková Jana, tel.: 702016285, , e-mail: brankova@zpa-pecky.cz., , Požadujeme: Svářečský průkaz na MIG/MAG a TIG, Státní zkoušky na MIG/MAG a TIG, znalost výkresové dokumentace, samostatnost.. Pracoviště: Zpa pečky a.s., Tř. 5. května, č.p. 166, 289 11 Pečky. Informace: Jana Braňková, +420 702 016 285.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

31. ročník Jarního setkání, alias Jarní burzy Mercedes Benz v Kolíně
65

OBRAZEM: Mercedesy se sjely k Vodnímu světu

Protesty v Nymburce při jednání sjezdu komunistů a maškarní průvod.
133

Proti Zemanovi a komunistům protestovaly stovky lidí

OBRAZEM: Ve Stříbrné Skalici se běhalo pro Lukáška

Stříbrná Skalice - Charitativní běh Od nevidim do nevidim pořádal v sobotu již popáté nevidomý běžec a horolezec Jan Říha.

Velké dějiny i jejich podpis v regionu. To nabízí kladenská výstava

Střední Čechy - Originální kolekci připomínající působení legionářů v období první světové války dokázalo nabídnout zájemcům o historii naší moderní státnosti Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, které ve čtvrtek přivítalo první návštěvníky rozsáhlé výstavy nazvané Než vznikla republika. 

V kauze policejních nákupů si svědci pochybení nevšimli

Střední Čechy - Jakékoli čachry kolem veřejných zakázek nezaznamenal, stejně jako to, že by se koncem roku nakupovaly zbytečnosti jenom proto, aby se podařilo utratit všechny peníze, které jsou k dispozici. To ve čtvrtek u Městského soudu v Praze řekl zástupce vedoucího odboru správy majetku středočeské policie Miroslav Šťovíček.

V rámci výstavy železničních modelů se strhne i válečná vřava

Střední Čechy - Vlastní železniční zastávku obec Líbeznice na Praze-východ nemá; těmi nejbližšími jsou Hovorčovice, Měšice u Prahy a Zlonín. Od pátku do neděle však bude v obci jedno kolejiště téměř nalepeno na druhé – v nové sportovní hale Na Chrupavce se totiž chystá výstava železničního modelářství ve všech obvyklých rozměrech.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT