„Jalovec obecný je rostlina, která vám zaručí věčné zdraví a mladí. Je potřeba přes něj skákat," prozradila lektorka z průhonické dendrologické zahrady Eva Kopecká, která byla návštěvníkům k dispozici v domě z Týřovic. „Když budete skákat každý den a výkon postupně zvyšovat a zvyšovat, tak to zaručené funguje," dodala s úsměvem.

Návštěvníci se mohli zastavit také v komoře kovárny ze Starého Bydžova, kde Jana Hunalová hovořila o bylinných čajích. Ty mohly návštěvníci ochutnat, případně si je odvézt s sebou domů.

V rychtě z Bradlecké Lhoty bylo vše připravené tak, jak to v minulosti dělali naši předci. „Na svátek svatého Jana Křtitele bylo v severovýchodních Čechách zvykem, že se stlala postýlka sv. Jana," řekl ředitel regionálního muzea Vladimír Rišlink na počátku. Hovořil o tom, že pod stolem muselo být devatero bylin, na nich postýlka sv. Jana, na kterou se nakladly obrázky a na nich talíř. Děti se pak ráno těšily, zda jim sv. Jan pod stolem na talíři zanechal něco dobrého. A pokud byla ráno postýlka rozhrabaná, znamenalo to, že je čeká narození dalšího dítěte.

K tradici Svatojánské noci patří bezesporu také věnec z pelyňku. Ten si děvčata pletla nejen v minulosti, ale možnost měla také právě v muzeu lidových staveb.

Nedaleko rokle si zájemkyně nejprve musely natrhat pelyněk. „Musí být vlastnoručně natrhaný," upozorňovala žena, která ostatní příchozí pletení učila. Ta mimo jiné také doporučovala, aby si dámy kromě pelyňku natrhaly také další ozdobné bylinky.

Krátce před setměním došlo k zapálení svatojánského ohně a lidé měli možnost vidět národopisný soubor Kohoutek z Chrudimi. Nedlouho potom si členové souboru zatančili také se samotnými návštěvníky.

Na závěr programu, v jedenáct hodin večer, vystoupil Jaroslav Hutka se svým koncertem lidových písní z nejnovější, ale také ze staré tvorby. Zvláštní důraz byl věnovaný na staré moravské balady ze Sušilovy Sbírky.