Po odstoupení hlavního sponzora omezili letos pořadatelé zahraniční hvězdy a připravili několik zajímavostí z domácí scény, přesto pozvali i několik atraktivních hostů a pohodový festival mohl začít.

Přehlídka začala už ve středu

Co však letos nevyšlo vůbec, bylo počasí. Přehlídka odstartovala středečním zahřívacím večírkem bez vybíraného vstupného, ve čtvrtek se pak rozjely dvě scény. Před cirkusovým stanem Balbínky posedávali fanoušci venku, dovnitř je nalákalo až ulítlé, ale dynamické vystoupení kapely Vagyny dy Praga s divadelními prvky, tradičně narváno bylo na Jiřím Schmitzerovi, výborně se přítomní bavili na starých, ale osvědčených historkách i písních Ivo Jahelky, plno měl Tomáš Klus.

Duha stage patřila skočnému stylu ska – fanoušky rozhýbal stále se lepšící Basta Fidel, nezvyklou skladbou nástrojů zaujali ruští Russkaja s atraktivní houslistkou, Schodiště začalo největším hitem Beze vší poezie, aby pak zahráli i několik nových písniček, Kryštof i Wohnout jsou dávno miláčky davů, Sto zvířat zahráli speciální stominutový festivalový set.

Šest scén a samé hudební pecky

V pátek už fungovalo šest scén a překvapení jen pro Sázavu pokračovala – Laura a její tygři zavzpomínali na svých pětadvacet let, Blue Effect zahrál i písně Walk Choc Ice, vrátila se jedna z hvězd minulého ročníku Boban Markovič, největším tahákem pak byla americká kapela Papa Roach, jejíž zpěvák Jacob Shaddix slušný kotel pod pódiem rozparádil a sám se také nešetřil.

Tančilo se i na Monkey Business, kteří přišli s originálním vylepšením každého z muzikantů i na Tata Bojs, v půl třetí ráno dokázali Nightwork, aby fanoušci podle jejich pokynů cvičili aerobic.

Zatímco všude v okolí v pátek pršelo, v areálu festivalu sprchlo jen okolo sedmé ranní. Naopak déšť začal padat o sobotním ránu a už nepřestal. Pořadatelé už před zahájením festivalu zpevnili některé cesty, rozvezli dřevěné palety, vysypali oblázky, udělali odtokové kanály, protože louky u řeky jsou podmáčené samy o sobě.

Přesto v přímo hrůzném dešti nejvěrnější fanoušci zůstali a vytvořili alespoň důstojnou atmosféru hlavním hvězdám festivalu, na které se chystalo mnoho lidí. „Ještě dopoledne se prodalo hodně vstupenek,“ líčil optimismus fanoušků Pavel Kloupar, ředitel festivalu.

Tančilo se klidně i v pláštěnkách

V pláštěnkách, pod deštníky a po kotníky v blátě pak poslouchali a tančili na lehký folk rock Chumbawamby, bigbít Ivana Krále, který zahrál písničky od Ivana Hlase i Rolling Stones, rozezpíval je Kamil Střihavka, pobavili finští Leningrad Cowboys, kteří šáhli k Metallice, Uriah Heep a dalším klasikům napříč žánry, punkovou syrovost přinesli američtí Dog Eat Dog, tečku za festivalem na hlavních dvou scénách pak udělala valašsko- meziříčská kapela Mňága & Žďorp. „Za rok bych chtěl nabídnout méně kapel, zato silnější jména. K tomu je ale třeba potřeba posílit rozpočet festivalu, takže jakmile tento ročník skončí, začnu pracovat na sponzorech, abych případně mohl co nejdříve vytipované kapely oslovit,“ napsal ve festivalovém zpravodaji Pavel Kloupar.

Snad se příští rok vrátí i slunné počasí, které zatím festivalu přálo!

Zdeněk Hejduk